Výrazem "ty vole" nahrazujeme interpunkci, vulgarity v Mostu měly smysl, říká expert

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
5. 3. 2019 19:34
Před týdnem odvysílala Česká televize poslední díl divácky velmi úspěšného seriálu Most!. Jeho poslední epizodu vidělo 1,61 milionu lidí. A stejně jako v předchozích dílech se ani v závěrečné epizodě rozhodně nešetřilo vulgarismy. "Vulgární výrazy samy o sobě seriálu oblibu nezaručí, je potřeba je umět použít. Most! je velmi autentický," říká Martin Havlík z Ústavu pro jazyk český, který zkoumá aspekty rozhovorů mezi lidmi.
Foto: Česká televize

Řadou rozhovorů poslední dobou rezonuje seriál Most!. Lidé opakují hlášky, baví se o odvysílaných epizodách. Dokážete z lingvistického hlediska vysvětlit, proč je tento seriál tak úspěšný?

Seriál je velmi autentický, jazyk, kterým herci mluví, je živý. Je vidět, že scenárista má velmi dobře odposlouchanou mluvenou řeč. Jsem přesvědčen, že "neherci", jako je třeba Petr Bažo alias Jožo, který dosud nikde nehrál, nemluvili podle scénáře. Dostali pokyn, aby nějak mluvili, a tak mluvili. Proto také často říkali "ty vole".

Je tam scéna, kdy Jožo říká: "A nejlíp hele takovejhle malinkej, ten je nejlepší na medu, věř mi. A vypadá docela dobře, víš jako, opravdu vypadá dobře na medu, hele si myslím, že to bysme si pochutnali." Na tom je vidět, že mluvil, jak mu slova přicházela na jazyk. V tom je ten punc autentičnosti. Ten je taky pozorovatelný v tom, že herci používají nedořeknutá slova, i to má smysl.

Napadá vás nějakýíklad?

Třeba Martin Hofmann alias Luďan v jedné scéně říká: "Žaneto, já samo… čemu se směješ?" Takže se začne omlouvat, omluvu nedokončí, protože reaguje na Žanetin úsměv či výraz v obličeji, který si interpretuje jako výsměch. Nedokončeným slovem tak vytváří skutečný živý rozhovor, takže to není deklamování naučených vět.

Pokud by se scénář osekal a výrazy, jako je "ty vole", nebo nedořečená slova v něm nebyly, bylo by to jako v divadle, herci by recitovali naučený text. Uvedu další scénu. Jožo říká: "V klidu, hele tamhle v Budějicích taky prošli, ty vole, ňákým okruhem, ty vole, a podívej se, dneska tam maj nový vokna, ty vole." Kdyby řekl "V klidu, tamhle v Budějovicích taky prošli nějakým okruhem a dnes tam mají nová okna", nešlo by mu to do pusy. On vlastně čárku a tečku nahrazuje výrazem "ty vole".

On není rasista, on je jenom debil. To je jedna z mnoha hlášek, která se mezi diváky ujala a kterou teď často opakují. Dokážou právě vulgární výrazy zaručit oblibu seriálu?

Ne. Vulgární výrazy musí být velmi funkčně užity, musí to mít smysl. A v seriálu Most! to nebylo samoúčelné. Pan Kolečko (scenárista Petr Kolečko, pozn. red.) má letitou zkušenost s podobnými seriály, jako je Okresní přebor nebo Trpaslík, v tom je jedinečný, rozhovory má výborně naposlouchané. Vulgarity jsou zároveň vázané na konkrétní situace. Když je třeba v Mostu scéna v bance nebo v hotelu, tak tam vulgarismy nezaznamenáte. Takže vulgární výrazy samy o sobě oblibu nezaručí, musí být použity adekvátně reálným situacím.

Zmínil jste, že v seriálu často zaznívá výraz "ty vole". To je něco, co se do mluvené řeči velmi vžilo. Dokážete vysvětlit proč? 

Těžko říct, jsou to jen tři krátké slabiky, takže to může být rytmičností toho výrazu. Používá se jako oslovení nebo jako expresivní vyjádření údivu, překvapení, třeba "No ty vole, Liverpool zase remizoval". Používá se taky jako interpunkce v psaném textu, tedy místo čárek a teček. Rozhovor vzniká v reálném čase, nevíte, jak dlouho ještě budu mluvit, musíte rozpoznat, kdy můžete mluvit vy. Proto se výraz "ty vole" často používá a hodí se na konci replik v rozhovoru.

Řekl bych, že je hodně lidí, kteří si ani neuvědomují, že to říkají tak často. Dnes je, myslím, mezi mládeží častější oslovení "kámo", které v seriálu Most! také minimálně jednou zaznělo, a to když Luďan říkal "Ale to zase cením, kámo, ty vole, co tam normálně vypotil na fleku".

Lze říct, kdo tento výraz nejčastěji užívá? Jaká skupina obyvatel, jestli muži, nebo ženy?

V seriálu Most! častěji "ty vole" říkali lidé z dělnického prostředí a s nižším vzděláním. Jestli to tak opravdu je, to nedokážu říct. Podle mě záleží mnohem víc na komunikační situaci než na tom, kdo to říká. Když jdu s kolegy do hospody a díváme se na fotbal v televizi, "ty vole" tam zazní asi tak stejně často jako v seriálu Most!. Jinak lze říct, že je tento výraz nejspíš používán častěji mezi muži než mezi ženami, u kterých to podle mě působí vulgárněji a nepatřičněji. Myslím, že ani v seriálu Most! to ani příliš často nezaznělo z úst ženy, občas to řekla snad jen Ilona (herečka Jitka Čvančarová).

Člověk musí odhadnout, v jaké komunikační situaci se nachází, a podle toho používat i jazykové prostředky. Třeba teď by bylo nevhodné, kdybych začal "ty vole" říkat v rozhovoru s vámi, to byste se asi divila.

To asi ano. Proč vůbec máme potřebu používat v řeči výrazy, jako je "ty vole", "hele", "kámo" a podobně?

Mluvený rozhovor vzniká v čase. Nejsou v něm interpunkční znaménka a my je musíme nahradit intonací nebo právě podobnými výrazy. Dáváme tím najevo, že jsme skončili nebo že budeme dále mluvit. Také tím ale dáváme najevo, že se navzájem posloucháme. Když chcete oslovit konkrétní osobu, máte několik možností. Můžete říct její křestní jméno nebo jednoduše "hele, ty vole" a navázat tak kontakt. Takže nám podobná oslovení pomáhají při konverzaci a jsou nesmírně důležitá pro utváření rozhovorů.

Jak se vůbec ze zvířat stala hanlivá slova? Proč máme tendence nadávat si do krav, slepic a podobně?

Jsou to všechno domácí zvířata, se kterými dřív lidé žili na statcích mnohem víc pohromadě než dnes. A tak se to zkrátka nabízelo. Jsou to tvorové, kteří jsou blízcí lidem, mají rysy lidského chování, ale nemají vychování. Vezměte si třeba prasata, když je vidíte, jak ryjí rypáky v blátě, pak je jasné, proč se to používá pro označení člověka, který má nedostatečné hygienické návyky.

Myslíte si, že hlášky ze seriálu Most!, jako je "Drž úhel" nebo "Dycky Most" se uchytí, nebo jsou jen součástí módní vlny, která doznívá po odvysílání seriálu a která pomine? 

Je to móda. Hlavně proto, že heslo "Dycky Most" nemá žádný význam, maximálně označuje diváka seriálu. Je to ironická hláška, vzhledem k historii města Most, které bylo zbouráno, v seriálu jsou také vidět chátrající budovy v centru nového města. Nedokážu si ale představit, jak by to šlo používat jinak než v souvislosti se seriálem, stejně jako zmíněné "Drž úhel", jež je omezeno jen na sezení u stolu. Každopádně to uvidíme časem.

Hlášky z jiných českých filmů, třeba Pelíšků, se ale mezi lidmi také uchytily…

Jasně, jenže ty mají přesah do obecnějších situací, ve kterých je lidé mohou použít. Příkladem z Pelíšků muže být "Kde udělali soudruzi z NDR chybu?" - to můžete říct v jakékoli situaci, kdy máte nějaký nedokonalý výrobek. Jiným příkladem může být scéna z filmu Na samotě u lesa, kdy herec Josef Kemr stojí u dveří, kouká se, jak prší, a říká: "Chčije a chčije." To můžete taky říct kdykoliv, když prší. Nedokážu si ale představit, ve jaké podobné situaci bych mohl říct "Dycky Most". 

Ne všem Romům se seriál líbí, napsali mi, že jsem se zaprodal kvůli penězům, celej Chomutov mi ale říká, že jsem úžasnej, líčí herec Zdeněk Godla. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 53 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy