Praha - Hlavní přelíčení v kauze Jany Nečasové-Nagyové a tří důstojníků Vojenského zpravodajství probíhá za zavřenými dveřmi. Veřejnost se tak nedozví podrobnosti z procesu, kde se někdejší pravá ruka expremiéra Petra Nečase a jeho současná manželka brání obžalobě ze zneužití rozvědky.
O vyloučení veřejnosti rozhodla soudkyně Helena Králová s tím, že se ve výpovědích mohou probírat informace v režimu utajení.
Bylo ale nutné veřejnost vyloučit na celou dobu přelíčení? Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan si myslí, že podle zákona má být veřejnost vyloučena jen na nezbytně nutnou dobu a za výjimečných okolností.
"Zákon počítá s tím, že zásahy mají být minimalizovány a že pokud je to jenom trošičku možné, tak má být umožněna přítomnost veřejnosti u hlavního líčení,“ řekl Ištvan Aktuálně.cz.
Probírání utajovaných informací k výjimečným okolnostem patří. Kdy přesně však tyto okolnosti nastanou, lze těžko odhadovat. Podle Ištvana to bude zřejmé až podle toho, jak výslechy proběhnou.
"Státní zástupce navrhoval, aby byli obžalovaní nejprve vyslechnuti k podané obžalobě, a ta neobsahuje žádné utajované skutečnosti. Takže podle našeho názoru takto mohli být vyslechnuti a teprve v okamžiku, kdy by se rozhodli, že chtějí uvést nějakou utajovanou skutečnost, pak samozřejmě soudkyně mohla rozhodnout o vyloučení veřejnosti,“ uvedl vrchní žalobce.
Podle advokáta Jaroslava Ortmana ale bylo nezbytné, aby soudkyně vyloučila veřejnost hned od začátku. "Je na soudci, aby zvážil, zda bylo, nebo nebylo ohroženo nějaké tajemství, ale v případě, že se projednává činnost tajných služeb, jejich fungování a mechanismus, tak si myslím, že to rozhodnutí je obhajitelné,“ uvedl Ortman.
S tím souhlasí i právník Václav Vlk. "Jestli se budou projednávat věci, které souvisí se státním tajemstvím, tak je to úplně v pořádku,“ řekl.
Zcela opačný názor však má ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka. "Já si myslím, že to nezbytné nebylo, už pro to, že ministr obrany zprostil mlčenlivosti předmětné zpravodajce, takže si myslím, že nebyl žádný důvod vyloučit veřejnost,“ uvedl. Dodal ale, že u projednávání informací v režimu utajení samozřejmě veřejnost být nemůže.
Podle Ortmana hrozí probírání utajovaných informací i v případě výpovědi Jany Nečasové, a to i přes to, že k vojenským zpravodajcům nepatří. Dojít by k tomu mohlo ve chvíli, kdy by popisovala, jak zpravodajce úkolovala. "Potom i ta informace, jakým způsobem to dělala a přes koho, může být taky důvěrná,“ dodal Ortman.
Jak uvedl Ivo Ištvan, trestní řízení má být až na výjimečné okolnosti, kterými je podle tajných informací také například ohrožení mravnosti, ze zákona veřejné. Rozhodnutí o vyloučení veřejnosti je však zcela na soudci s tím, že obžalovaní si na postup mohou stěžovat. "Ale já pochybuji, že to udělají. Já si myslím, že pro ně je lepší, že se to mohlo projednávat takhle neveřejně,“ podotknul Ortman.
"Nevím, kdo by se mohl obrátit na Ústavní soud. Stát určitě ne. A vzhledem k tomu, že obžalovaní to navrhovali, tak předpokládám, že nemají tento zájem,“ souhlasí Ištvan.
