Praha - Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová Polednová je jediná odsouzená, která se může díky komunistickým prezidentským amnestiím dostat z vězení ven na svobodu. Nikdo jiný totiž za politické monstrprocesy z padesátých let za mřížemi není.
"Na sto procent tomu tak opravdu je," potvrdil mluvčí Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Jan Srb.
Krajský soud v Hradci Králové minulý týden rozhodl, že Polednové musí být na základě tří amnestií (z roku 1953, 1955 a 1990) z trestu odečteno šest let, což je přesně doba, na kterou ji soud poslal minulý rok za justiční vraždu Milady Horákové do vězení.
Jestli se opravdu z vězení nakonec dostane, záleží nyní na Vrchním soudu v Praze, který bude případ v nejbližších týdnech kvůli odvolání žalobce znovu posuzovat.
Za Toufara dva roky
Podle ředitele ÚDV Pavla Breta byly za zločiny spáchané v padesátých letech odsouzeni další tři lidé. Ani jeden z nich si ale trest ve skutečnosti neodseděl.
V roce 1999 poslal soud na dva roky za mříže například vyšetřovatele Ladislava Máchu, který měl na svědomí smrt číhošťského faráře Josefa Toufara.
Podle verdiktu byl Mácha velitelem skupiny StB, která únoru 1950 Toufara donutila krutým mučením k přiznání, že "čihošťský zázrak" zinscenoval sám. Nedlouho po přiznání farář na následky prasklého žaludečního vředu zemřel.
Mácha se ale nakonec kvůli zdravotním důvodům cele vyhnul. Stejně tak i vyšetřovatel StB Jaroslav Daniel, kterému soud vyměřil pět let nepodmíněně za týrání vězňů v padesátých letech.
Trestu se kvůli podlomenému zdraví vyhnul také bývalý vyšetřovatel StB Vladimír Zavadilík, kterého soud poslal za brutalitu u výslechů na dva roky do vězení.
Vyšetřovatelé ÚDV přitom navrhovali potrestat desítky dalších vyšetřovatelů, komplikovaly jim to ale právě amnestie.
"Před soud se dostaly hlavně zločiny jako vražda, napomáhání vraždě nebo těžké ublížení na zdraví s trvalými následky. Na ostatní vyšetřovatele, kteří sice uvězněné mučili, ale nezpůsobili jim vážnou újmu, se vztahovala podle mých informací milost z roku 1960 a bylo těžké je dostat před soud," vysvětluje historik Petr Koura.
Amnestie, které pomohly Polednové
- Amnestie ze dne 4. května 1953 - odůvodněná smrtí prezidenta republiky Klementa Gottwalda
- Amnestie ze dne 9. května 1955 - odůvodněná výročím osvobození národa Sovětskou armádou
- Amnestie z 1. ledna 1990 - odůvodněná zvolením Václava Havla prezidentem Československa
Umázneme minimálně tři roky
Polednová, která byla odsouzena na šest let za justiční vraždu Milady Horákové, už ve vězení sedí skoro rok. Hradecký krajský soud nicméně podle Lidových novin minulý týden rozhodl, že na základě tří amnestií - z roku 1953, 1955 a 1999 - může být propuštěna na svobodu. Každá amnestie totiž její trest krátí o dva roky.
To se ale nelíbí tamnímu krajskému zastupitelství, které proti verdiktu podalo stížnost.
"Podle našeho názoru se na ni vůbec nevztahuje amnestie z roku 1955. Netýkala se osob odsouzených za trestný čin vraždy. A částečně ani amnestie z roku 1990. Na jejím základě by paní Polednové mohl být odpuštěn pouze rok, nikoliv dva," řekl Aktuálně.cz královéhradecký státní zástupce Pavel Hochman. Oproti tomu amnestie z roku 1953 se podle něj na Polednovou vztahuje určitě.
Jak celá věc skončí, závisí na pražském vrchním soudu, který bude o stížnosti žalobce v nejbližších týdnech rozhodovat. Zatím ale nedostal potřebné podklady.
Jisté je tedy pouze to, že Polednové se trest zkrátí minimálně o tři roky.
Na chybu přišel Hrad
Na "díru v rozsudku" upozornila prezidentská kancelář. Její zaměstnanci kontaktovali soudce Petra Brauna, který Polednovou do vězení na šest let poslal, a Braun poté oslovil soud v Hradci Králové, který ji zatím nepravomocně osvobodil.
Jak je možné, že si právník Polednové ani soudce nevšimli, že by se na její případ mohly vztahovat amnestie, zůstává záhadou.
Advokát odsouzené Vladimír Kovář Aktuálně.cz pouze řekl, že zatím o celé věci nic moc neví a zkouší se spojit se soudcem v Hradci Králové, aby s ním probral podrobnosti. Vyjádření soudce Petra Brauna, který má od počátku případ na starosti, se zatím nepodařilo získat.
Pokud by se Polednová skutečně dostala na svobodu, je možné, že bude žádat odškodnění za rok strávený v cele.
"To nebudu předjímat, počkáme si na rozhodnutí soud," řekl k tomu její advokát.
