Znojmo - Deset let od posledního pozorování začal v Česku znovu hnízdit kriticky ohrožený ptačí druh - drop velký.
"Zdá se, že by se tento pták, považovaný v české přírodě za prakticky vyhynulého, mohl zase do naší fauny vrátit," řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Drop se vrací do míst, odkud ho lidé svými necitlivými zásahy před deseti lety vyhnali - na Znojemsko. Jedné ze tří samic se už podařilo odchovat mládě až do stádia, kdy může létat.
Dropa vyhnalo letiště a zemědělci
Na přelomu 70. a 80. let se na Znojemsku držela malá, asi čtyřicetičlenná skupina tohoto světově ohroženého stepního druhu ptáka.
Drop velký
Je veliký asi jako krocan. Má měděně hnědou svrchní stranu těla, spodní strana je bílá, světle šedý krk a mohutné nohy. Samec má u kořene zobáku pera vytvářející vous. Mláďata mají rezavou hlavu. Drop dokáže vzlétnout až po rozběhu a při letu je zřetelné černé orámování křídel. Žije ve skupinách."Ještě před pár lety patřila naše republika mezi vybranou společnost několika evropských zemí, které se mohly pochlubit hnízděním tohoto druhu," konstatovala na svých internetových stránkách Česká společnost ornitologická.
Počet dropů na jižní Moravě začal prudce klesat poté, co zemědělci v roce 1983 zřídili na místě, kde ptáci přečkávali zimu, polní letiště. Dropa vyhnaly i další zásahy do jeho přirozeného prostředí. Například používání pesticidů, instalace závlahových systémů nebo masivní rozšíření pro dropa nevhodných plodin, třeba slunečnice.
Několik dropů se navíc zabilo při střetu s dráty vysokého napětí.
Podobný osud potkal dropa i v Polsku, Moldávii či Bulharsku. Na Slovensku před pár lety hnízdilo už jen osm až šestnáct dropů, přestože v roce 1972 jich tam žilo asi šest set.
Krajina se znovu mění. Tentokrát k lepšímu
V posledních letech se jihomoravská krajina zase pomalu mění. A k dropům je přátelštější. Především bylo v roce 1997 zrušeno polní letiště.
"Bez toho by ochrana dropa v této lokalitě neměla smysl," konstatuje ornitologická společnost. Další výhodou je, že velká skupina dropa žije nedaleko za rakouskými hranicemi.
"Ptáci tétají na Znojemsko ze západního Weiviertelu, kde se díky soustředěnému úsilí populace zachovala a její počet pomalu, ale jistě stoupá," řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Teď to vypadá, že drop nelétá na jižní Moravu pouze na návštěvu, ale že by zde znovu mohl nalézt svůj domov. Ministerstvo životního prostředí spolu Agenturou ochrany přírody a krajiny, Jihomoravským krajem a ornitology už vymýšlejí, jak získat evropské peníze a zlepšit životní prostředí na Znojemsku tak, aby drop v tamní přírodě skutečně zůstal.
Jeden druh se vrací, další mizí
Zatímco v případě dropa to v tuto chvíli vypadá na příběh se šťastným koncem, některé jiné ptačí druhy z české krajiny postupně mizí. Typickým příkladem je čejka chocholatá.
"Mezi roky 1982 a 2006 se početnost čejky chocholaté snížila o neuvěřitelných 85 procent," uvádí ornitologické společnost.
Podle ornitologů patří mezi hlavní příčiny masivního úbytku skřivana a chocholatky zejména intenzifikace zemědělství, rozorávání mezí a na některých místech i živelné zarůstání neudržované krajiny stromy a keři.
Zpráva o udržitelném rozvoji, kterou nedávno dostala na stůl vláda, varuje před tím, že kromě chocholatky mizí ze zemědělsky obdělávané krajiny další ptačí druhy. Od roku 1982 se počty snížily o třetinu, přičemž úbytek pokračuje.
"Jistá souvislost by mohla být nalezena mezi poklesem ptačích populací v zemědělské krajině a používáním hnojiv a pesticidů, jejichž spotřeba až na mírné kolísání vykazuje trvalý pozvolný růst," konstatuje se v dokumentu.
