Praha - Dvě desítky senátorů se obrátí na Ústavní soud kvůli vyplácení doplatků na bydlení. Ve středu odpoledne mu pošlou návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou. Informovala o tom senátorka Renata Chmelová. Pod návrh se podle ní podepsali zákonodárci všech klubů.
"Pokud obec vyhlásí takovou oblast, tak lidé, kteří získají nové nájemní smlouvy, přestanou mít nárok na doplatek na bydlení. Lidé v ubytovnách uzavírají většinou smlouvy na tři měsíce. Je otázka, jak se k otázce postaví úřad práce při obnovování smluv," řekla Chmelová.
Ten však již dříve uvedl, že pokud je žadatelům prodlužována nájemní smlouva, nárok na doplatek neztrácí, pokud ho již na tento byt pobírali.
Dodala, že pravidla dopadají i na matky s dětmi, mladé po odchodu z dětských domovů či seniory, kteří se ocitli v tísni a snaží se si najít nové bydlení.
Možnost vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, dává radnicím letošní novela zákona o hmotné nouzi. Do takových lokalit pak úřad práce nemůže vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům.
Obce se tímto způsobem snaží zamezit přílivu problémových občanům. Kritici však takovému opatření vyčítají, že dopadá i na seniory nebo například na matky s dětmi.
Podle Platformy pro sociální bydlení této možnosti využilo už 12 obcích a městech, další tři desítky ho ale zvažují. Podle dřívějších informací tak dávku nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chtěl vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem.
Kladno není ghetto
Nejdál chce však zajít Kladno. To plánuje za sociálně vyloučenou lokalitu vyhlásit celé město, což kritizuje nejen opozice, ale i tamní senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). "Kladno pravděpodobně pojalo možnost opatření tou nejabsurdnější formou. Navrhlo vyhlášení celého území města za takové ghetto. Myslím si, že obyvatelé Kladna nemají představu, že žijí v ghettu," řekl Dienstbier.
Podle něj má opatření i ústavní rozměr. "Na pomoc v hmotné nouzi je nárok, garantovaný Listinou základních práv a svobod. Není přijatelné, aby v Berouně občan nárok měl a na Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal," dodal Dienstbier. Podotkl, že zákon nyní žádné výjimky neumožňuje.
"Příklad Kladna je drastický, absurdní a úplně nesmyslný a řádově horší než u těch obcí, kteří to cíleně využívají na konkrétní ubytovny," domnívá se Matěj Hon z Agentury pro sociální začlenování.
Kritizuje však i ty obce, které takovou oblast vyhlásí jen v místech, ve kterých se podnikatelé zaměřují na pronájem bytů sociálně slabším obyvatelům. "Lidé, kteří žijí na ubytovnách, tam nežijí dobrovolně. Obchodníci s chudobou jsou vlastně jediní, kdo je ubytuje. A místo toho, abychom jim dali důstojnou alternativu, jak se z osidel obchodníků s chudobou dostat - třeba formou sociálního bydlení, tak jim naopak bereme jedinou pomoc, kterou oni mají," dodává. Tito lidé podle něj budou dále bydlet na ubytovnách, jen pro ně situace bude o to horší, že ztratí nárok na doplatek na bydlení.
Omezení dávek na bydlení do takzvaných oblastí s nežádoucími jevy kritizovaly organizace na pomoc lidem v nouzi jako například Charita ČR.
S opatřením nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Začátkem listopadu vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění paragrafů s tímto pravidlem ze zákona o hmotné nouzi a "zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu". Také podle rady změna nepřispěje ke zmírnění chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak je ještě prohloubí. Lidé se přesouvají do míst, kde pomoc získají.
Za návrhem na zrušení zákona je fórum pražských senátorů, které sdružuje členy horní komory z pražských obvodů. Jejich podnět s 20 podpisy by měl Ústavní soud obdržet ve středu do datové schránky.
