Ústí nad Labem - Nejvyšší soud zamítl dovolání Michala Krnáče odsouzeného za vraždu chomutovského podnikatele a vlivného člena ČSSD Romana Housky. Krnáč má strávit ve vězení 13 let. O výsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu informovala mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.
Krajský soud v Ústí nad Labem poslal loni v říjnu Krnáče do vězení na 17,5 roku. Pražský vrchní soud v lednu zmírnil trest na 13 let. Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu v Chomutově čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.
Jaký byl motiv?
Rozsudek nabyl právní moci po rozhodnutí vrchního soudu. Poté také Krnáč opustil vazební věznici a nastoupil výkon trestu. Dovolání je jedním z opravných prostředků. "V případě, že by vyšly najevo nějaké nové skutečnosti, dosud soudu neznámé, které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci, mohl by odsouzený podat návrh na povolení obnovy řízení," řekl státní zástupce Vladimír Jan. O obnově řízení by rozhodoval krajský soud.
Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny. Jeho advokát tehdy uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy - z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé. Podle něj se také nepodařilo objasnit jakýkoli smysluplný motiv vraždy.
Správně a podle dostupných důkazů
Podle odvolacího soudu krajský soud posuzoval případ z velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který byl hlavním důvodem pro snížení trestu, protože se jej nepodařilo prokázat. Nezjistilo se totiž, že by se něco z Houskova domu ztratilo.
Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti. Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy.
Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis požadovali lepší vyšetření případu. Poslankyně za ČSSD Benešová tehdy prohlásila, že šlo o politickou vraždu na objednávku a že se musí vypátrat, kdo čin objednal.
