Praha - Téměř třicet procent lidí v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny chtělo volit hnutí ANO proto, že má podle nich největší šanci provést v České republice potřebné změny.
Svou roli hráli u Babišova hnutí (ale například i u TOP 09) konkrétní lídři, kteří za partaj vystupovali. Třicet procent lidí se pak kromě šancí stran na změnu řídilo jejich politickým programem.
Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který proběhl dva týdny před volbami a zjišťoval, z jakého důvodu si lidé vybrali konkrétní stranu.
Respondenti měli ze sedmi možností vybrat ten důvod, který je při volbě konkrétní strany nejvíce ovlivní.
"Téměř třetina dotázaných odpověděla, že hlavním důvodem je politika, kterou tato strana provádí, její program," dodávají autoři průzkumu.
Skoro stejný počet lidí pak uvedl, že jimi volená strana má největší šanci prosadit potřebné změny v České republice. Tuto možnost uvedli především právě stoupenci ANO.
Pro přibližně desetinu lidí byla hlavním důvodem politická orientace strany, pro další desetinu vůdce strany anebo jiné její kandidující osobnosti.
Pouze 12 procent lidí uvedlo, že jsou pravidelnými voliči strany a jen 4 procenta respondentů připustila, že je k volbě přesvědčila volební kampaň.
Politická orientace voliče neláká
Jak STEM upozorňuje, motivace k volbě jednotlivých stran, které nakonec dostaly nejvíce hlasů, se podstatně liší.
Příznivce ANO vedla k volbě právě především víra ve změnu - téměř každý druhý ze stoupenců Andreje Babiše to uvádí jako hlavní důvod. Hnutí také nejčastějí ze všech stran chtěli lidé volit na protest proti stranám ostatním.
V porovnání se stranami, které už ve sněmovně byly, ale v případě ANO zabrala i volební kampaň. "Zcela bezvýznamná byla pro ně naopak politická orientace hnutí," dodává STEM.
V sílu provádět změny věřili i stoupenci ČSSD, jako hlavní důvod to uvedla třetina lidí a téměř stejně velký podíl chtěl sociální demokraty volit kvůli konkrétní politice a programu.
Méně často byla motivací k volbě ČSSD její levicová orientace nebo tradice volby, nepomohla ani volba jako protest, osobnosti lídrů nebo volební kampaň.
ODS "zbyli" ti nejvěrnější
V případě KSČM naopak hrála velkou roli konkrétní politika strany a tradiční volba příznivců. Ti věřili i v šanci na změnu a politické orientaci strany. Podobně jako u ČSSD měla minimální roli volba jako protest, kampaň nebo konkrétní osobnost.
Síla tradice pomohla i ODS, chtěly ji proto volit dvě pětiny příznivců. Ostatní motivy byly u stoupenců občanských demokratů slabší než u většiny ostatních stran. "Průzkum tak potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti," dodává STEM.
Na tradici spoléhali i stoupenci KDU-ČSL, ovlivnila každého čtvrtého stoupence.
U TOP 09 hrály velkou roli osobnosti, téměř čtvrtina lidí chtěla stranu volit kvůli jejímu předsedovi Karlu Schwarzenbergovi. Ostatní důvody byly poměrně vyrovnané, velkou roli hrál konkrétní program, který přesvědčil třetinu sympatizantů.
Tvář předsedy pomohla i Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, druhou nejčastější odpovědí pak byla víra ve změnu. "Stejně jako u hnutí ANO roli samozřejmě nehrála tradice volby ani pravolevá orientace," dodává STEM.
Šetření se zúčastnilo 1052 osob vybraných metodou kvótního výběru.
