Finální verze rozpočtu se ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun.
Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí návrh poslat vládě.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na Twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. "Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce," napsala na Twitteru.
Každá mince má dvě strany. Stejně tak je to i s návrhem rozpočtu na rok 2020. Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce! @CSSD
— Jana Maláčová (@JMalacova) June 24, 2019
Podobný názor s Maláčovou sdílejí i ostatní sociálně demokratičtí ministři. I proto se při jednání vlády zdrželi hlasování u návrhu rámce státního rozpočtu. Rozpočet na rok 2020 ve stávající podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů, řekl po zasedání kabinetu předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.
ČSSD chce hledat důkladněji příjmy pro rozpočet, Hamáček připomněl mimo jiné návrh sociální demokracie na zavedení bankovní daně. "Materiál (rozpočet) je schválen, aby mohly proběhnout další kroky, ale letní období jsme připraveni věnovat detailním diskusím," uvedl ministr vnitra.
"Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti," řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.
Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.
Zvednou se důchody i platy ve státní správě
Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.
Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465 429 pozicích.
Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Podle ministerstva financí by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, 1000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.
Na ministerstvech ubude desetin pozic
Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.
Základní ukazatele rozpočtu (miliardách korun):
| ukazatel | schválený rozpočet 2019 | schválený rozpočet 2019 (bez EU a FM*) | Návrh 2020 | Návrh 2020 (bez EU a FM) | Výhled 2021 (bez EU a FM) | Výhled 2022 (bez EU a FM) |
| Příjmy | 1465,3 | 1371,4 | 1558,1 | 1449,4 | 1501,5 | 1565,1 |
| Výdaje | 1505,3 | 1411,4 | 1598,1 | 1489,4 | 1541,5 | 1605,1 |
| Saldo | -40 | -40 | -40 | -40 | -40 | -40 |
*prostředky z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy
Zdroj: Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020 a střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022
Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí o téměř 376 milionů a kultury o skoro 424 milionů korun. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy.
Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.
