Vláda odmítla Klausův návrh trestat mazání příspěvků, pokuta 50 milionů je absurdní

ČTK ČTK
27. 2. 2019 12:33
Vláda nepodpořila poslanecký návrh Václava Klause mladšího (ODS) na trestání omezování svobody projevu na sociálních sítích. Po jednání vlády to oznámil náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk. Stanovisko vlády náměstek zdůvodnil vágní formulací návrhu, přesvědčením, že by tato otázka neměla být předmětem trestního a přestupkového zákona i nejistotou, který by zákon způsobil provozovatelům sociálních sítí. Návrh nicméně stále musí posoudit sněmovna.
Václav Klaus mladší.
Václav Klaus mladší. | Foto: Economia

"Byla by to úprava unikátní, která ve vyspělých zemích nemá analogii," zdůvodnil Franěk rozhodnutí vlády zaujmout k návrhu nesouhlasné stanovisko. Na tom, že by navrhované změny neměly být předmětem trestního práva, se podle něj shodly všechny resorty. 

Vládou odmítnutý dokument navrhoval, aby za mazání příspěvků uživatelů provozovatelům nebo správcům sociálních sítí hrozilo až tříleté vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Legislativci se již v předběžném stanovisku k návrhu vyjádřili nesouhlasně. "Absurdita navrhované pokuty až 50 milionů korun vynikne ve srovnání například se shodnou výší pokuty stanovené pro provozovatele jaderné elektrárny za porušení povinností týkajících se provozu jaderného reaktoru," uvedli.

Příspěvek? České právo zná jen ten peněžitý

Novela podle nich navíc obsahuje řadu neurčitých pojmů nebo slova a obraty, které právní řád používá k něčemu jinému. Například pojem "příspěvek" chápe české právo podle vládních právníků výhradně jako peněžitý příspěvek, nikoli jako informaci nebo obsah sociálních sítí.

Nový trestný čin nazvaný porušování svobody projevu by se vztahoval podle předlohy tří desítek poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN na sociální sítě s více než 100 tisíci uživateli. Míří na jejich provozovatele a správce. Trestné by podle návrhu bylo neoprávněné odstranění nebo jiné znepřístupnění příspěvku týkajícího se otázek veřejného zájmu, který by nebyl v rozporu s trestními předpisy, mezinárodními smlouvami nebo s dobrými mravy.

Zásah by zároveň musel být veden úmyslem ztížit nebo zmařit svobodnou veřejnou diskusi. Méně závažné případy porušení svobody projevu, a to i z nedbalosti, by byly podle novely přestupkem.

Provozovatelé nebo správci sociálních sítí podle předkladatelů zavádí vnitřní pravidla přípustnosti obsahu příspěvků, která často překračují zákonná omezení svobody projevu. Mazání příspěvků nebo blokování uživatelů je v takových případech v rozporu s listinou základních práv, míní autoři. Zavedení nového trestného činu a přestupku by mělo zabránit tomu, ale provozovatelé nebo správci sociálních sítí "svévolně či preventivně" omezovali názory a informace, které nepřekračují zákonné mantinely.

Lidé mají právo říkat hloupé názory, EU útočí na svobodu slova, chystá cenzuru, říká Klaus:

Lidé jako já jsou na sítích masově blokováni, některé názory jsou vytlačovány z veřejného prostoru, tvrdí poslanec ODS Václav Klaus mladší. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy