Praha - Vláda v rámci ochrany osobních údajů navrhla, že Facebook budou moci smět použít děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Evropská unie přitom takovou ochranu vyžaduje jen u dětí do 13 let. Návrh vládě předložil ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).
Původní předloha počítala s tím, že by hranice byla na 13 letech, kabinet však i z iniciativy Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) podpořil vyšší hranici, řekl Metnar. Norma vychází z nových unijních pravidel ochrany soukromí (GDPR), ministerstvo vnitra doufá, že je prosadí sněmovnou zrychleně.
Předsedkyně ÚOOÚ Ivana Janů novinářům řekla, že na jednání kabinetu žádala, aby se hranice posunula alespoň na 15 let. Unijní norma umožňuje státům zvolit hranici mezi 13 a 16 lety. "Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší," uvedla. Souhlas rodičů by tak měly potřebovat děti do 15 let například ve chvíli, kdy by si chtěly založit účet na sociálních sítích.
Odbory i zaměstnavatelské svazy při projednávání normy trvaly na zachování 16 let věku. Ministerstvo to ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci nebo využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné. Podle Janů nakonec padla volba na 15 let, protože to koresponduje i s hranicemi v občanském a trestním právu.
Kabinet také změnil ustanovení, podle kterého by za porušení ochrany soukromí malým obcím a jejich organizacím hrozila za přestupek maximální pokuta jen 15 tisíc korun, protože zvláštní hranice by podle představ vlády v předpisu být neměla. "Došlo ke schválení, že bude toto omezení zrušeno a bude ve výši, jak je stávající hranice," řekl Metnar. Horní hranice je stanovena na 10 milionů korun, právo však vylučuje, aby byly pokuty pro obce likvidační, uvedlo ministerstvo. Janů zdůraznila, že ÚOOÚ volí přiměřené sankce. "Systém pokut se osvědčil, šlo o nesystémovou věc. Úřad se chová zodpovědně a rozumně," uvedla. Občanům by podle ní při volbě původní úpravy hrozily vyšší sankce než obcím.
Změnu kritizuje Sdružení místních samospráv ČR. Tajemník sdružení Tomáš Chmela ji v tiskové zprávě označil za další zcela zbytečnou překážku, která bude důvodem pro vleklé projednávání normy v Parlamentu. Poslankyně Věra Kovářová (STAN) avizuje pozměňovací návrh. "Takto vysoké sankce za neúmyslné porušení pravidel GDPR by byly pro řadu obcí zcela likvidační. Původní dohoda s ministrem Metnarem měla za cíl obce uklidnit, aktuální znění zákona je však staví na stejnou úroveň jako jiné právnické osoby, a to nepovažujeme za správné," uvedla Kovářová.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby sněmovna normu schválila v prvním čtení vzhledem k tomu, že unijní nařízení nabude účinnosti 25. května a Česko by se mělo vyhnout sporům s Evropskou komisí kvůli tomu, že zákon nebyl včas přijat.
Předloha, která má nahradit platný zákon o ochraně osobních údajů, podle Metnarova slibu počítá s výjimkami, které unijní nařízení připouští. Zásadní změny nezavádí ani do novinářské práce, jak se někteří obávali. Nadále tak bude možné informovat o politické příslušnosti nebo profilaci veřejně činné osoby, nebude to ale platit pro zveřejnění citlivého údaje o takovéto osobě "jen a pouze pro účely senzace", uvádí se v předloze.
GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.
