Stát v roce 2016 a 2017 rozdělil neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun. Strategie vlády na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy potřeb společnosti. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít podle Nejvyššího kotrolního úřadu (NKÚ) rozhodující vliv na obsah strategických materiálů.
Podle úřadu vlády strategie stanovovala principy politiky státu k neziskovým organizacím, ale neřešila věcně dotační politiku. Udělování dotací podléhalo jednotlivým ministerstvům, která o nich rozhodovala na základě svých priorit, sdělila Olga Jeřábková ze sekce úřadu vlády pro lidská práva.
Úřad vlády podle kontrolorů průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.
Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl neziskovým organizacím peněz na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než tři miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací.
Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Rozdíl mezi evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun, zjistil NKÚ.
"Rozdíl v informacích je dán tím, že Rada vlády pro nestátní neziskové organizace jako poradní orgán Úřadu vlády ČR sleduje vynaložené prostředky poskytnuté jen určitým právním formám nestátních neziskových organizací, zatímco ministerstvo financí sleduje všechny vynaložené prostředky poskytnuté neziskovým organizacím ze státního rozpočtu," uvedla Jeřábková. Na základě doporučení NKÚ bude podle ní úřad vlády při zpracování údajů od roku 2017 vycházet z údajů vedených v rozpočtovém informačním systému.
Resorty při rozdělování dotací nepolupracovaly
Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí, nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale podle NKÚ plnily jen Úřad vlády a částečně ministerstvo vnitra.
Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nežádají o podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 procent. K dispozici mají jen informace od žadatelů. Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel, zjistil NKÚ.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvedlo, že se žádostí o nominace členů do hodnotitelských komisí každoročně oslovuje ostatní resorty a také odbory životního prostředí krajských úřadů a pražský magistrát. "Náš program pro neziskové organizace je rozdělen na tři podprogramy. Dva z nich jsou hodnoceny jak hodnotiteli z MŽP, tak i hodnotiteli z ostatních resortů nebo krajských úřadů. Ve třetím podprogramu byly předložené projekty hodnoceny pouze odborně příslušnými pracovníky MŽP. Je úzce zaměřen na koordinační projekty v ochraně přírody a krajiny, a nehrozí zde překryv s dotačními programy jiných resortů," sdělila mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Porušení podmínek dotace pak kontroloři zjistili u deseti ze 17 kontrolovaných příjemců dotací. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.
Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku na začátku roku 2016 téměř 121 000 nestátních neziskových organizací, dotaci od státu dostalo téměř 7000 z nich.
