Praha - Zhruba pět desítek lidí se podepsalo pod otevřený dopis kardinálu Dominiku Dukovi, v němž ho kritizují za páteční mši, kterou sloužil v lánském kostele za prezidenta Miloše Zemana a za vlast. Text otevřeného dopisu dnes zveřejnily jeho iniciátorky Ludmila Böhmová a Anna Remešová.

Mezi signatáři jsou například studenti, ale i teolog Ivan Štampach. Mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora řekl, že se mu vyjádření kardinála Duky dnes již nepodaří získat.

Signatářům se nelíbí hlavně symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem a poukazují na to, že mše následovala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu. "Arcibiskupství už sice ujišťovalo veřejnost, že odsloužená mše neměla být politickým gestem. To nás ale příliš nepřesvědčuje. Ve světle posledních událostí lze tento symbolický akt těžko chápat jinak než jako podporu prezidenta a jeho politiky," komentují událost iniciátorky dopisu.

"Mše, jež se konala v Lánech, je podle Hradu první bohoslužbou tohoto typu od roku 1921. Je proto velmi těžké se zbavit dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul. Souvislost lánské bohoslužby s červencovým memorandem o převodu majetku ze státu na církev zmiňuje ostatně samo arcibiskupství. Ve svém výsledku to působí jako politické gesto," píše se dále v dopise.

Zeman a Duka v červenci podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Stát by se tak mělo do konce ledna. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opraveny a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu.

K dopisu se podle jeho iniciátorek přidali i křesťané z jiných církví, podle kterých Duka poškozuje v české společnosti obraz křesťanství jako celku. Text dopisu zmiňuje například Dukovu přítomnost při otevírání kontroverzního tunelu Blanka nebo reklamu na limuzínu jako akce, které jsou podle nich v rozporu s voláním papeže Františka po chudé církvi pro chudé.

Návrh na bohoslužbu v kostele Nejsvětějšího jména Ježíš vzešel podle šéfa prezidentova protokolu Jindřicha Forejta od katolické církve a prezidentská kancelář jej přivítala jako velmi přátelské gesto. Bylo to zároveň poprvé od roku 1921, kdy stát zakoupil lánský areál, co se podobně významná bohoslužba v lánském kostele uskutečnila.