Ukrajina vyzvala Západ k tomu, aby uzavřel vzdušný prostor nad Ukrajinou. Spojené státy to však udělat nechtějí, s tím, že by se to rovnalo vyhlášení války mezi NATO a Ruskem. Opravdu by to mělo takový důsledek?
Vyhlášení bezletové zóny by skutečně znamenalo možnost přímého střetu mezi těmi, kdo vynucují toto rozhodnutí, a silami Ruské federace. To je samozřejmě věc, kterou v tuto chvíli opravdu nechceme. Nic takového se proto nechystá, ani o tom v NATO nejednáme. Platí tedy vyjádření našeho spojence USA.
Bezletovou zónu nad Ukrajinou by tedy vynucovalo NATO?
O těchto věcech rozhoduje zpravidla - ne však vždy - Rada bezpečnosti OSN, která pak může pověřit země nebo organizace kolektivní bezpečnosti k vynucování bezletové zóny v konkrétním místě. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN je blokována Ruskem jako stálým členem, který může uplatnit právo veta, ani nelze předpokládat, že by se něco podobného na půdě OSN prosadilo. Navíc je to krok, který by skutečně mohl být eskalační, a není to proto v tuto chvíli na stole a ani o tom nejednáme.
Mezitím situaci eskaluje sám prezident Putin. Na jeho příkaz Rusko uvedlo své jaderné síly do vysokého stupně pohotovosti. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel mi řekl, že jde především o politické gesto, které má Západ a Ukrajinu vystrašit. Vnímáte to stejně?
Ano. Je důležité, že NATO na tuto ruskou rétoriku a konkrétní opatření nereagovalo jinak než pouze prohlášením generálního tajemníka, který řekl to, co si všichni myslíme. Tedy že je ruská jaderná rétorika bezohledná, nepatřičná, zbytečně eskalační a NATO na ni nemá potřebu v tuto chvíli reagovat.
Neobáváte se tedy toho, že by Putin použil třeba jen taktickou jadernou zbraň?
NATO je připravené na všechny scénáře, nicméně nereagovalo proporčním krokem a své nukleární síly neuvedlo do jakékoliv zvýšené pohotovosti, aby situaci ještě více eskalovalo.
A znepokojil vás tento Putinův krok?
Samozřejmě. Vyrostl jsem v 80. letech, takže si jako dítě dobře pamatuju výlohy agitačních středisek KSČ před přijetím dohody o zákazu raket středního a krátkého doletu. Toto rozhodnutí určitě působí na nás všechny a je to zahrávání si s osudem našeho světa. Je to věc naprosto nepřijatelná. Ano, i na mě to působí, ale právě proto, že to působí na nás všechny, tak je potřeba se uklidnit a udělat všechno pro to, aby tato nezodpovědná rétorika nepokračovala a netahala jaderné zbraně do konfliktu, který tuhle dimenzi ještě nemá a mít by ji nikdy neměl.
Kdyby Rusko nakonec taktickou jadernou zbraň použilo, je připraveno NATO k podobnému kroku a zaútočit rovněž jadernými zbraněmi?
Jistě pochopíte, že toto nebudu do médií napřímo komentovat. Ale můžu říct jednu věc. Rusko má mimo jiné doktrínu, která říká, že konflikt je třeba velmi rychle vyeskalovat, aby potom mohlo při vyjednávání dosáhnout svých politických cílů. Rusko je někdy schopné celou věc vystupňovat velice rychle a doufá v moment překvapení. Dnes je však situace úplně jiná.
Je potřeba si uvědomit, že rok 2014 a situace s okupací Krymu se nebude opakovat. Spojenci nebudou překvapeni ruskými kroky a jsou jednotní. To, co je teď nejpodstatnější, je potrestání Ruska v rovině sankcí a udělat všechno pro to, aby spojenci byli chráněni před dopady tohoto konfliktu.
Když jsme spolu mluvili minulý týden, tak jste říkal, že NATO neplánuje nasazení svých jednotek na Ukrajině. To stále platí?
Ano, to stále platí. Jednotliví spojenci jsou garantem pomoci Ukrajině v dodávkách vojenského materiálu. Navíc NATO jako organizace je v pozadí celé jednoty ohledně sankcí. V tomhle se mohou občané spolehnout na Severoatlantickou alianci a Vladimir Putin se může spolehnout na to, že aliance zůstane jednotná a bude dál podporovat Ukrajinu.
Co dál může NATO dělat, aby se konflikt dál nevystupňoval a došlo třeba i k ukončení bojů?
Nad rámec toho, co jsem zmínil, ještě NATO posiluje své východní křídlo. Rusko požádalo alianci, aby zabránila Ukrajině ve vstupu do jejích struktur, navíc požadovalo vytvoření systému, ve kterém třináct nových členů včetně Česka nemá plnou bezpečnostní garanci. Aliance obě tyto věci odmítla. Nicméně na tom je vidět, že i státy aliance jsou součástí toho, co Rusko v politické rovině požaduje. Probíhají však veškerá opatření k ochraně všech spojenců.
Mluví se o nových jednotkách na východním křídle aliance. Jistě jste zaznamenal debaty o slovenském a rumunském bojovém uskupení, NATO poprvé ve své historii aktivovalo síly velmi rychlé reakce. To je skutečně bezprecedentní. Vojáci v tomto balíku sil jsou už připraveni k plnění úkolů a jsou plně v pravomoci vrchního velitele spojeneckých sil.
Jsou tu ale i další balíky pohotovostních sil, které čítají až 40 tisíc vojáků se všemi těmi letadly a loděmi, o kterých jsem už tolikrát mluvil do médií. To všechno je připravené hájit všechny členy aliance a posílit její východní křídlo, což je něco, co Vladimír Putin rozhodně nechtěl.
Znamená vojenské posilování východního křídla aliance, že mohou být vojensky ohrožené i členské státy NATO?
Určitě bychom měli na tuto věc pamatovat. Neregistrujeme však přímé náznaky toho, že by mělo dojít k útoku na členské země. Ale když Rusko v našem sousedství provede agresivní invazi na území svého souseda, tak samozřejmě pravděpodobnost konfliktu s členským státem aliance vzroste. To si nemusíme nic nalhávat. To znamená, že je potřeba přijmout veškerá opatření k ochraně spojenců.
Invaze na Ukrajinu ukázala, že Rusko je schopné využívat své vojenské síly. Je velmi těžké uvažovat o tom, co vlastně na něj platí. Nejsme si jistí tím, že klasická politika odstrašení funguje na někoho, kdo už neuvažuje racionálně. Ruský prezident už udělal mnoho rozhodnutí, která nikdo na Západě nepovažoval za racionální, ač jsme třeba předpokládali, že mohou nastat.
Rozpoutat konflikt na Ukrajině není racionální rozhodnutí. Tento konflikt je vyvážený obrovským utrpením civilního obyvatelstva. Myslím, že ruský prezident se přepočítal v tom, jak budou Ukrajinci chránit vlastní zem, a to všechno má dopad na to, jak se aliance bude v budoucnu chovat.
Dokážete si představit nějaké scénáře, jak by válka na Ukrajině mohla skončit?
Je to otázka pro ty, kteří invazi rozjeli. Zdali jsou připraveni se pustit do bratrovražedné války s jiným slovanským národem a přistoupit k používání těžších zbraní, které mnohdy porušují konvence a jejichž používání je podle mezinárodního práva válečným zločinem. To by způsobilo nezměrné utrpení na obou stranách. Ruští rekruti, kteří odjeli na cvičení a nyní mají rozkaz zabíjet Ukrajince, kteří brání svoji zemi, mají v hlavě určitě také veliký zmatek.
Buď tedy dojde k rozhodnutí, že je nutné úkoly splnit i za cenu obrovského krveprolití, a potom ponesou následky, se kterými se budou vyrovnávat generace, nebo se útok zastaví a dojde k politickému řešení, což je něco, co na Západě chtějí všichni. Je jasné, že Ukrajinci svou samostatnost hájí, a podle mého názoru také uhájí. Pokud se ale Rusko rozhodne podruhé překročit všechny meze v evropské bezpečnosti, tak to přinese zjevné utrpení samotným Ukrajincům a dost možná dlouhodobé trauma ruským občanům.
To je jeden z důvodů, proč není možné, abychom se v tuto chvíli do konfliktu zapojili, protože na to Vladimir Putin čeká. Pak by Rusům, z nichž někteří kremelskému režimu stále ještě věří, mohl předestřít konflikt jako obranu vlasti před západními zeměmi nebo před NATO. To je to, co se nesmí stát. Maximálně pomáhejme Ukrajincům, izolujme Rusko za to, co provedlo na Ukrajině, a počkejme si na Putinovo rozhodnutí. Doufejme, že bude správné.
Západ se momentálně spoléhá na ekonomické sankce. Existují nějaké odhady, jak dlouho to může Rusko vydržet?
Sankce začaly působit velice rychle. Nejsem ekonom, abych vám řekl, jak rychle se zhroutí ruská ekonomika. Sám ze zpráv vidíte, že to už Rusy poměrně dost bolí. Pořád musíme ale rozlišovat mezi ruským obyvatelstvem a kremelským režimem. Není smyslem trestat civilní obyvatelstvo, ale je samozřejmě otázkou, jak se obyčejní Rusové postaví k této válce, kterou podle mě nemohou v podstatě ani pochopit, protože proč by mělo Rusko útočit na Ukrajinu? Ukrajina přece Rusko neohrožuje. Je to na nich, aby zvolili, jakou cestou se má Rusko do budoucna vydat.
