Praha - Lidský mozek se dá celkem snadno přeprogramovat, zjišťují čeští vědci. Stačí pomocí slabých elektrických výbojů dráždit ty správné neurony, tedy nervové buňky. V budoucnu by se tak dala léčit spousta neduhů: poruchy paměti, deprese, anorexie nebo nezvladatelná posedlost sexem.
Všechno začalo už před dvaceti lety. Čeští lékaři se tehdy poprvé pustili do takzvané hluboké mozkové stimulace - tedy léčebné metody, která lidem pomáhá překonat projevy Parkinsonovy choroby. Pacientům se díky ní uleví od neovladatelného třasu, ztuhlosti nebo tiků.
„Začali jsme lidem zavádět do mozku mikroskopické elektrody, které měly funkci motorického systému příznivě ovlivnit. Propojili jsme je podkožním kabelem s neurostimulátorem, který byl umístěný v podkoží na hrudníku. Elektroda pak vysílala do mozku impulzy,“ popisuje začátky výzkumu neurolog 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.
Pacientům se od poruch motorického systému skutečně ulevilo. Jenže mnozí z nich začali mít jiné problémy. Jakmile se stimulátor v podkoží zapnul, objevily se u některých lidí prudké změny nálad. Další pacienti začali rapidně přibírat na váze, nebo naopak hubnout.
Pacientka propadala v usedavý pláč
„Vypozorovali jsme, že některým nemocným se po zákroku zhorší nálada. Jedna pacientka dokonce propadala při každém spuštění stimulátoru úzkostem a usedavému pláči,“ vzpomíná Jech.
Lékaři proto začali neurony v hlubokých strukturách mozku (v takzvaném subtalamickém jádru) zkoumat. Pacientům například ukazovali různé fotografie s pozitivními i negativními událostmi a sledovali, co při nich neurony dělají. A během mnohaletého výzkumu docházeli k pozoruhodným výsledkům.
„Zjistili jsme zajímavé věci. Ukázalo se, že některé neurony se aktivovaly pouze při příjemných nebo při negativních emocích. Jiné reagovaly jen na intenzitu emotivního zážitku,“ popisuje Jech.
Těchto poznatků podle něho bude možné brzy využít. Pomoci mohou i kolegům z jiných oborů. "Užitečné mohou být například psychiatrům při léčbě apatie, úzkostí či depresí," domnívá se lékař.
To ale není zdaleka všechno. Další výzkum se zaměří i na působení různých neuronů na zdravotní a psychický stav člověka. Některé nervové buňky totiž způsobují zhoršení zraku, další přílišnou chuť k jídlu, agresi nebo špatnou paměť. „Poznatky, které takto získáme, by mohly brzy posloužit také při léčbě mentální anorexie nebo přílišného sexuálního apetitu,“ dodal neurolog Jech.
K objevu pomohli parkinsonici
Projevy Parkinsonovy nemoci začali lékaři ve světě mírnit stimulacemi koncem 80. let. Čeští odborníci metodu používají zhruba dvacet let. Sice chorobu nevyléčí, zmírní však její nepříjemné projevy. Pacient může lépe fungovat v běžném životě. Neurodegenerativní procesy v pozadí však běží dál.
Parkinsonova nemoc je totiž neurologické onemocnění, při kterém ubývají neurony v mozkovém kmeni. Tím, že se snižuje jejich počet, ubývá v těle také dopaminu – tedy látky, kterou tyto neurony produkují a která zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. A když se neurony navzájem dostatečně rychle „neinformují“, nemůže pacient ovládat a kontrolovat svůj pohyb.
Choroba postihuje hlavně pacienty mezi 55. a 60. rokem. V Česku jich žije podle odhadů lékařů zhruba 15 až 25 tisíc. Na celém světě je pacientů kolem 10 milionů. Mezi nejznámější parkinsoniky patřil například papež Jan Pavel II.
Hluboká mozková stimulace je nákladná metoda, kterou provádějí jen vybraná neurologická pracoviště. „Například v loňském roce lékaři aplikovali metodu u 26 našich klientů. Náklady činily 23 550 000 korun,“ řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Pacienty takto ošetřila Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Olomouc.
