Zlín - Ve Zlíně vzniká první krajské centrum pro děti s autismem v republice. Pro rodiny zde budou fungovat poradny, školka i odlehčovací služba. Ve vzdělávacích kurzech by se rodiče měli naučit, jak s dítětem s touto poruchou co nejlépe žít.
Pokud se nápad, na kterém spolupracuje radnice, hejtmanství i stát, osvědčí, podobná centra by měla postupně vyrůst ve všech krajských městech.
Za unikátním projektem, který sloučí pod jednou střechou řadu služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra, stojí dlouholetá snaha předsedkyně občanského sdružení Za sklem Marty Pečeňové. Matka dvou chlapců s Aspergerovým syndromem, což je forma autismu, si prošla řadou bolestivých zkušeností od rozpadu rodiny přes finanční problémy po boj s úřady a řediteli škol.
Na překážky narážela především ve chvíli, kdy se snažila najít pro staršího syna Petra vhodnou základní a později střední školu: “Ředitelé se neustále bránili přijetí tím, že nemají podmínky, že nejsou na podobné děti připravení." Vyčerpávající byla také jednání s úřady o finanční pomoci, bez které by se jako matka samoživitelka neobešla.
Pečeňová se ale nenechala odradit, a když už v komunikaci s úředníky nevěděla kudy kam, neváhala se ozvat přímo na ministerstvu práce nebo školství. “Na kraji začali dávat rodičům na mě telefon, abych jim poradila, jak vyřídit asistenta pedagoga a jak začlenit děti do běžných škol,” popisuje Pečeňová. Před pěti lety proto založila občanské sdružení Za sklem, které sdružuje rodiny s podobným problémem.
Město dalo budovu, stát peníze
Tam také vznikl nápad na centrum pro děti s autismem. “Po všem, čím jsem si prošla, jsem se rozhodla pomoci ostatním maminkám. Podobné zařízení, kde by měly veškerou podporu, v naší zemi neexistuje,” popisuje Pečeňová, která oslovila s žádostí o pomoc politiky, například dnešního místopředsedu Sněmovny a předsedu Starostů Petra Gazdíka.
“Spolupracujeme od roku 2011. S centrem to vypadalo nadějně už v minulosti, ale kvůli pádu Nečasovy vlády se projekt ocitl u ledu,” vypočítává Gazdík. Oživit myšlenku se povedlo až nyní - podle plánů se centrum rozjede v únoru příštího roku.
Co je autismus?
- Autismem totiž trpí asi každé 68. dítě, přesné údaje však neexistují, protože i jeho diagnostika je obtížná. Určuje se na základě projevů chování.
- K hlavním znakům tohoto handicapu patří omezené sociální dovednosti, neobratnost v komunikaci, hluboký zájem o určitou oblast či jev. Lidem s autismem činí potíže obrazné vyjadřování.
- Autisté mají tendence chápat vše doslovně. Obvykle nerozumí ironii, vtipům či sarkasmu. Často jim činí nemalé problémy přizpůsobovat se změnám v každodenním životě.
- Mají v oblibě pravidelnost a řád, věci, které fungují podle logických principů.
Nejdříve je potřeba zrekonstruovat budovu bývalého dětského domova, kterou sdružení zadarmo zapůjčil zlínský magistrát. “Projekt má určitě smysl, proto jsme zapůjčili vhodnou budovu, kterou jsme měli k dispozici,” uvedl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Zlínský kraj přispěl na rekonstrukci budovy 5 miliony korun, ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo 19 milionů. MPSV navíc dotuje i služby, které sdružení Za sklem rodinám poskytuje. “V investičním záměru je uvedeno, že bude zřízeno 21 lůžek pro několikadenní pobyty v rámci odlehčovací služby, a také bude vybudováno zázemí pro poskytování sociálních služeb,” popisuje David Pospíšil z ministerstva práce.
Rodičům bude k dispozici psycholog, psychoterapeut nebo logoped. Plánují se také víkendové pobyty rodin s dětmi. Najednou se centrum postará o 24 rodin. Ministerstvo práce po roce fungování vyhodnotí, jak se zařízení osvědčilo, a rozhodne, zda se vyplatí vybudovat stejné centrum i v ostatních krajích. Lidí s autismem přitom rok od roku přibývá - přesné statistiky se nevedou, podle odhadů jich ale v Česku žije minimálně 100 tisíc.
Podle Mileny Němcové z platformy Naděje pro autismus služby pro tyto rodiny zoufale chybí v celém Česku. “Nedostatečná je především raná péče. Ale citelně chybí také služby pro dospělé lidi s autismem, odlehčovací služby nebo chráněné bydlení. Dospělí pak často končí v léčebnách psychicky nemocných,” vysvětluje Němcová.
Dospělým lidem s poruchou autistického spektra by mohl pomoci další projekt, který sdružení Za sklem chystá. “Do dvou let chceme vybudovat farmu po vzoru Irska, kde by mohli lidé s nízkofunkčním typem autismu vést plnohodnotný život a našli by tam zaměstnání absolventi praktických škol,” vypočítává Pečeňová.
