Zemřela prokurátorka Brožová-Polednová z procesu s Horákovou

ČTK ČTK
24. 1. 2015 12:58
Za účast na politicky zinscenovaném procesu si Brožová-Polednová odseděla rok a devět měsíců ve vězení.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ve věku 93 let zemřela 15. ledna Ludmila Brožová-Polednová, píše server Tn.cz. Na začátku 50. let působila jako takzvaná dělnická prokurátorka v procesu zinscenovaném komunistickým režimem s demokratickou političkou Miladou Horákovou.

O pohřbu podle serveru věděla jen rodina, takže se nemohl stát záminkou pro setkání radikálních komunistů.

Proces s Horákovou se konal v létě 1950. Tehdy devětadvacetiletá písařka právního oddělení ÚV KSČ Brožová-Polednová se k němu dostala jako čerstvá absolventka Právnické školy pracujících.

Na konci líčení před pražským Vrchním soudem byly 8. června 1950 vyneseny čtyři tresty smrti, stejný počet doživotí a pět dlouholetých trestů. Brožová se aktivně podílela nejenom na samotném procesu, ale byla přítomna i popravě odsouzených, ze které jí podle vlastních slov "bylo zle".

V roce 2007 byla z podnětu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na Brožovou-Polednovou podána žaloba ze spolupachatelství na vraždě. Proti obvinění se hájila tím, že v roce 1950 byla ještě příliš mladá a nezkušená. Zároveň ale odmítala připustit, že osoby odsouzené v procesu s Horákovou byly nevinné.

Amnestie a milost

V listopadu 2007 ji soud na osm let poslal do vězení. Kauza však rozhodnutím pražského městského soudu neskončila. Vrchní soud konstatoval, že role odsouzené v procesu s Horákovou nebyla natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, a tudíž je její čin promlčen.

Nejvyšší soud poté věc vrátil Vrchnímu soudu k novému projednání. Ten počátkem září 2008 rozhodl, že Brožová-Polednová má ve věznici strávit šest let.

Do vězení nastoupila v březnu 2009. Kancelář hlavy státu nicméně upozornila na skutečnost, že soudy nezohlednily amnestie z let 1953, 1955 a 1990, které by se mohly případu týkat. Soud následně rozhodl, že se dvě amnestie na Brožovou-Polednovou skutečně vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. Z věznice ale vyšla už po roce a devíti měsících. Krátce před Vánoci 2009 jí totiž tehdejší prezident Václav Klaus udělil milost.

Právnická škola pracujících

K procesu s Miladou Horákovou se tehdy devětadvacetiletá písařka právního oddělení ÚV KSČ Brožová-Polednová dostala jako čerstvá absolventka Právnické školy pracujících. Šlo o vzdělávací instituci, jež měla za úkol připravovat adepty převážně z řad dělníků na práci v justici. Výuka trvala rok.

Poté nastoupila Polednová na pražskou Státní prokuraturu, kde se podle informací z tisku podílela mimo jiné na vyšetřování takzvaného číhošťského zázraku, jenž byl komunistickými orgány zneužit k diskreditaci církve. Podle Lidových novin se účastnila i procesu, v němž byl na 20 let do vězení poslán zemědělec, který prý úmyslně šířil mandelinku bramborovou.

Proč byla pro politický monstrproces "Horáková a spol." vybrána právě Brožová-Polednová, není jasné. Roli zřejmě sehrál fakt, že mezi obžalovanými bylo několik žen. Brožová se aktivně podílela nejenom na procesu, který skončil 8. června 1950 čtyřmi tresty smrti, stejným počtem trestů doživotí a pěti dlouholetými tresty, ale byla přítomna i popravě odsouzených.

Ludmila Polednová, narozená 20. prosince 1921 v Praze jako Biedermannová (toto příjmení si v 50. letech sama změnila na Brožová), dostudovala v roce 1952 právnickou fakultu a nastoupila na rokycanskou prokuraturu. Odtud později přešla na krajskou prokuraturu do Plzně.

Na její roli v procesu s Horákovou se postupně zapomnělo. Až dlouho po pádu komunistického režimu přišlo obvinění. V červenci 2007 byla z podnětu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na ni podána obžaloba ze spolupachatelství na vraždě. Brožová-Polednová se hájila tím, že v roce 1950 byla příliš mladá a nezkušená. Zároveň ale odmítala připustit, že osoby odsouzené v procesu s Horákovou byly nevinné. "Uznávám jediné - že to byly moc přísné tresty", prohlásila v jednom rozhovoru.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Indie nakoupí od Američanů zbraně za tři miliardy dolarů, oznámil Trump

Indie nakoupí od USA obranné prostředky za tři miliardy dolarů (69,6 miliardy korun). Po jednání s indickým premiérem Narédrou Módím to řekl v Dillí americký prezident Donald Trump, který končí svou návštěvu Indie. Cestu označil za "nezapomenutelnou a mimořádnou".

Na vystoupení před novináři Trump vyjmenoval úspěšné příklady americko-indické spolupráce. Patří k nim zbrojní dohoda, která předpokládá, že Indie nakoupí obranné systémy za tři miliardy dolarů. Mělo by jít o bezpilotní letouny, vrtulníky i raketové systémy. Prezident také řekl, že dal souhlas k vytvoření společné skupiny pro boj proti drogám.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Tvůrci filmu Mission: Impossible 7 kvůli koronaviru přerušili natáčení v Itálii

Natáčení nejnovějšího dílu akční ságy Mission: Impossible s Tomem Cruisem bylo v Itálii přerušené kvůli nárůstu lidí nakažených koronavirem. Napsala to agentura AFP s odvoláním na oborový server The Wrap. Podle něj měl štáb tři týdny točit v Benátkách. "Kvůli přemíře opatrnosti, starosti o členy produkce a kvůli snaze benátských úřadů zamezit srocování davu měníme původní plán," potvrdil mluvčí společnosti Paramount, která snímek vyrábí. Podle ní herec Tom Cruise ještě do Benátek nedorazil a zbytek štábu se již bezpečně vrátil domů. Sedmý díl Mission: Impossible do českých kin přijde 22. července 2021.

Zdroj: AFP
Další zprávy