"V pátek ráno ve Stockholmu zemřel ve věku 92 let profesor František Janouch," uvedla předsedkyně Správní rady Nadace Charty 77 Božena Jirků. Janouch žil a pracoval od 70. let minulého století ve Švédsku. Tam také v prosinci 1978 založil Nadaci Charty 77, která morálně, finančně a materiálně podporovala disidenty pronásledované v Československu. Po roce 1989 přenesl činnost nadace do Prahy, kde se zaměřila na pomoc postiženým a znevýhodněným či na podporu občanské společnosti.
"Od legendární sbírky Konto Míša, která přinesla přes 100 milionů korun, přes podporu nejrůznějších aktivit ve prospěch postižených, až po dnes už slavné Konto Bariéry si Nadace Charty 77 vypracovala pozici jedné z nejvlivnějších neziskových organizací u nás," sdělila Jirků.
Janouch se narodil 22. září 1931 v Lysé nad Labem na Nymbursku. Vystudoval fyziku na leningradské, moskevské a pražské univerzitě a deset let vedl oddělení teoretické nukleární fyziky v Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, působil i jako profesor Univerzity Karlovy. Po nástupu normalizace přišel v roce 1970 o zaměstnání, nesměl ani přednášet. V roce 1974 proto přijal pozvání Švédské královské akademie věd a opustil vlast. Později pracoval ve Výzkumném ústavu fyziky ve Stockholmu a v roce 1979 získal švédské občanství.
Ze švédského exilu začal Janouch podporovat československý disent, kvůli tomu založil Nadaci Charty 77. Ta mimo jiné obstarávala přísun literatury, pomáhala šířit zakázané filmy či nedostupnou techniku. Po sametové revoluci se stala jedním z průkopníků občanské společnosti v zemi. Asi nejvíce se nedlouho po pádu komunismu proslavila celonárodní sbírkou na Konto Míša, určenou pro pořízení unikátního Leksellova gama nože.
Premiér Petr Fiala, někdejší disident a současný europoslanec Alexandr Vondra (oba ODS) i další politici ocenili to, že Janouch prostřednictvím Nadace Charty 77 pomáhal opozici v komunistickém Československu.
Janouch se podle premiéra Filay zasloužil o návrat svobody do země. "Byl donucen k emigraci, ale z exilu výrazně podporoval prostřednictvím Nadace Charty 77 český disent, ty, kteří bojovali za svobodu a demokracii, a přispěl tak k pádu komunistického režimu. Čest jeho památce," uvedl na síti X. Vondra napsal, že si Janoucha velmi vážil. "Samizdat jsme mohli tisknout díky jeho péči a podnikatelskému umu. Po revoluci vedl Čechy k pozitivnímu vztahu k jaderné energii," dodal.
Nadace Charty 77 kromě řady humanitárních aktivit také udílí několik prestižních ocenění - Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, literární Cenu Jaroslava Seiferta, Cenu Toma Stopparda za myšlenkově přínosné eseje a Cenu Josefa Vavrouška za pozitivní kroky, které vedou ke zlepšení životního prostředí. Od roku 2013 se pak nadace spolu s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a pražskou Knihovnou Václava Havla podílí na udílení Ceny Václava Havla za lidská práva.
"Měli jsme s Havlem velkou zkušenost se zakládáním cen. Cítil jsem povinnost po jeho smrti založit cenu s jeho jménem," uvedl při jejím zakládání Janouch, která sám od Václava Havla převzal 28. října 2001 medaili Za zásluhy. Kromě toho se například v září 2012 stal jedním z prvních laureátů stříbrné pamětní medaile Senátu, kterou dostávají osobnosti, které vynikly ve svém oboru nebo přispěly k dobré pověsti České republiky v zahraničí.
Původním vzděláním jaderný fyzik byl známý také rovněž jako zastánce jaderné energetiky, včetně ve své době kontroverzní elektrárny v Temelíně. "Musím říci, že Temelín je postaven nesmírně čistě, kulturně, promyšleně. Nebojím se říci, že dnes je to jedna z nejdokonalejších a nejbezpečnějších jaderných elektráren," uvedl František Janouch například v jednom z rozhovorů v roce 2000, tedy dva roky před spuštěním jihočeské elektrárny.
Janouch měl dvě děti. Známá je zejména švédsky publikující spisovatelka a novinářka Kateřina Janouchová narozená v roce 1963, která budí pozornost nejen svými knihami. Pražská rodačka pracovala jako novinářka pro řadu švédských tiskovin, populární byla zejména její rubrika o otázkách sexu, vystupovala v rozhlase i v televizi. V posledních letech ostře vystupuje proti masové migraci a dosavadnímu švédskému postupu v této oblasti.
