Ve věku 101 let zemřel válečný veterán Imrich Gablech. Chtěl létat, i když ho gulag připravil o zrak

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 16. 12. 2016 10:23
Ve věku 101 let zemřel brigádní generál Imrich Gablech. Patřil mezi poslední žijící československé piloty, kteří za druhé světové války sloužili v britském letectvu. Byl držitelem několika vyznamenání a ocenění včetně Řádu bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost.
Brigádní generál Imrich Gablech ještě jako vojenský nováček.
Brigádní generál Imrich Gablech ještě jako vojenský nováček. | Foto: Post Bellum

Praha / Havlíčkův Brod – Ve 101 letech zemřel v pátek brzy ráno válečný veterán Imrich Gablech. Gablech patřil mezi poslední žijící československé piloty, kteří za druhé světové války sloužili v britském letectvu. Rodák ze slovenského Hrachoviště, který žil v posledních letech v Havlíčkově Brodě, byl loni jmenován do hodnosti brigádního generála.

Gablech byl držitelem řady vyznamenání a ocenění, včetně Řádu bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost či polského vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy. Vyznamenán byl i na rodném Slovensku. O jeho úmrtí informoval na Twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO). "Hrdina z bojů 2. světové války. Čest jeho památce," napsal Stropnický.

Gablech se narodil 4. listopadu 1915. Před začátkem druhé světové války, po vzniku takzvaného Slovenského státu a okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939, přeletěl v červnu stejného roku z Piešťan do Polska.

V září 1939 byl sovětskou tajnou službou na polském území internován, obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let nucených prací v sibiřských lágrech. Po několika dnech následně transportován do uhelných dolů. Na jaře 1941 se účastnil společně s polskými vězni vzpoury, když odmítli jít do práce. Za to byl potrestán dalšími deseti lety nucených prací a korekcí v ledovém bunkru bez jídla a pití.

Ve 101 letech zemřel válečný veterán Imrich Gablech. Za 2. světové války sloužil v britském letectvu. Podívejte se na krátký animovaný film o něm. | Video: Post Bellum

V gulazích, kde musel vykonávat velmi těžkou práci, zhubl až na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl jako polský vězeň propuštěn.

V říjnu 1941 dorazil lodí přes Špicberky do Británie, kde se připojil k československé jednotce a vrátil se nakrátko k létání. Zdravotní potíže způsobené v sovětském gulagu mu totiž v jeho touze létat bránily. Ztrácel zrak a trápily ho obtíže se žaludkem. Ale i přes ne příliš dobrý zdravotní stav do letadla zasedl. Při jednom z přistání však upadl do bezvědomí. Chtěl tak létat alespoň v bombardovací peruti, kde jsou dva piloti. Nicméně jeho problémy se zdravím byly takové, že mu nedovolily ani to. 

Foto: ČTK

U letadel ale zůstal. Nejprve dělal kontrolora na dráze a poté až do konce války byl řídícím leteckého provozu.

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze byl odvelen do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Nakonec byl v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn.

Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl po přímluvě kamaráda alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole pilníků. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani tam a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.

Listopad 1989 přivítal, ale "nečekal takovou džungli". V roce 2005 publikoval svou knihu Hallo, airfield-control, go ahead! Spomienky vojnového pilota. Často navštěvoval školy a své příběhy vyprávěl studentům. 

 

Právě se děje

před 5 minutami

Živnostníci budou moci využít dobrovolně paušální daň, novelu podepsal prezident

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Počítá s tím novela o daních z příjmů, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

Pro příští rok by měla podle dosavadních informací činit paušální daň 5469 korun za měsíc. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy