Praha - Pravidla pro psaní velkých písmen ovládá jen 59 procent lidí, většina Čechů si ale změnu pravopisu nepřeje.

Ukázal to průzkum Ústavu pro jazyk český, v němž odpovídalo více než 18 600 respondentů.

Uvedla to Markéta Pravdová z ústavu. Dodala, že výsledky dotazníku budou využity pro případné menší úpravy pravopisných zásad. Naposledy se pravidla měnila v roce 1993.

Psaní velkých písmen patří mezi ty části pravopisu, v níž lidé nejčastěji tápou. "Jedním z důvodů, proč je v praxi psaní velkých písmen nejednotné a chybuje se v něm, je neznalost či neschopnost porozumět dané problematice už při školní výuce. Pravidla českého pravopisu nepřinášejí úplný popis všech zásad psaní velkých písmen a problematických typů," vysvětlila řešitelka výzkumu Ivana Svobodová.

Dalším důvodem, proč Češi v psaní velkých písmen chybují, je prý i kontakt češtiny s jinými jazyky; velká písmena tak nyní lidé píší i tam, kde podle pravidel být nemají. Například v angličtině je totiž užití velkých písmen mnohem častější.

V první polovině tohoto roku vyvěsil ústav na svém webu dotazník, v němž jazykovědci zjišťovali, jak by respondenti napsali některé názvy a jestli by chtěli v některé oblasti psaní velkých písmen změnu.

"Plných 86,4 procenta sdílelo názor, aby byla současná pravidla pro psaní velkých písmen v českém jazyce zachována," konstatovali badatelé.

Největší problém měli respondenti s psaním názvu náměstí Míru, který správně napsalo jen 41 procent dotázaných. Výraz 12. všesokolský slet napsalo bez hrubky pouze 45 procent lidí.

Nejhůře dopadli administrativní pracovníci

Nejlépe odpovídali učitelé češtiny ze základních a středních škol, kteří měli průměrně 81 procent správných odpovědí. Kantoři se také v 92 procentech případů vyslovili pro zachování současné podoby psaní velkých písmen.

Nejhůře v dotazníku skončili administrativní pracovníci a právníci, jejich úspěšnost činila 55 procent.

"Výsledky dotazníkového šetření i analýza toho, jak se konkrétní názvy užívají v praxi, budou východiskem pro případné drobné úpravy pravopisných zásad," sdělili zástupci Ústavu pro jazyk český.

Už dříve ale Svobodová upozornila, že by nešlo o žádné drastické změny, spíš jen jednotlivosti. Zavedení nových zásad psaní velkých písmen by totiž bylo náročné i finančně, protože by si například úřady a firmy musely měnit razítka a úřední dokumenty.