Praha - Už v neděli se Evropa vrátí k astronomickému času. Ve 3:00 středoevropského letního času se měření vrátí o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského.

Změny času každoročně vyvolávají mezi veřejností i politiky diskuse, zda jsou vůbec nutné. Lidé často argumentují tím, že jim časový posun působí zdravotní potíže. Přechod na zimní čas se v noci na neděli dotkne také devíti přímých nočních vlaků Českých drah.

Hodinové ručičky se ve 3:00 posunou o hodinu zpět, vlaky tak uprostřed noci budou hodinu čekat na odjezd podle středoevropského času. Regionálních vlaků se změna netýká, protože všechny vyjíždějí až po změně času.

Psychologové se rozcházejí v názoru, zda změna času lidi ovlivňuje. Shodují se, že se jí často hůře přizpůsobují chronicky nemocní lidé, starší lidé a děti. Podle Petera Šóše z Národního ústavu duševního zdraví si budou lidé na zimní čas zvykat až šest dnů, hrozí poruchy spánku a také více infarktů.

Příčinou je narušení tzv. cirkadiánního rytmu, což je přibližně čtyřiadvacetihodinový interval, v němž se střídají spánek a bdění. Posun hodin změní základní časový impuls, kterým je světlo, pro nastavení tohoto rytmu. Orgány těla mají vlastní vnitřní buněčné hodiny a nové načasování nějakou dobu trvá. I na to se ale může tělo připravit.

Pro usnadnění přechodu vnitřních biologických hodin na zimní čas radí jít ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Radí také vystavit se po probuzení dennímu světlu, tedy jít ven na krátkou vycházku, a vyváženě posnídat. Pokud se přidá pár protahovacích cviků, klesne i tělesný stres z časového posunu.

Ustálení času prosazují někteří politici v europarlamentu. Aktuálně se proti střídání zimního a letního času chystá petice, která bude mít formu občanské iniciativy. Aby se jí zabývala Evropská komise, musí pod ní být milion podpisů. Cílem není zrušit letní čas, ale zastavit střídání času.