Praha -Každý pětadvacátý obyvatel Česka je cizinec. V zemi jich na konci roku žilo 441 500. Víc než polovina z nich mohla v republice zůstat natrvalo. V Praze tvoří migranti 13 procent obyvatel. Aktuální údaje zveřejnil na tiskové ko
Praha - Každý pětadvacátý obyvatel Česka je cizinec. V zemi jich na konci roku žilo 441 500. Víc než polovina z nich mohla v republice zůstat natrvalo. V Praze tvoří migranti 13 procent obyvatel. Aktuální údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).
"Od roku 2001 docházelo ke každoročnímu nárůstu počtu, který vyvrcholil v roce 2008. V půli roku 2009 nastal částečný úbytek. Za posledních pět let počty cizinců v zásadě stagnují," uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ.
Cizinci tvoří 4,1 procenta obyvatel. Jejich podíl je mnohem nižší než v jiných zemích EU, je i pod průměrem EU.
Podle něj mnozí migranti žijí v ČR už přes pět let, takže mohou získat povolení k trvalému pobytu. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238 900 osob, zbývajících 202 600 lidí mohlo být v ČR přechodně.
Cizinci nezmírní stárnutí společnosti
Příliv migrantů měl podle plánů zbrzdit stárnutí české společnosti, vývoj v posledních letech ale ukázal, že cizinci trend zatím zvrátit nemohou.
"Od roku 2001 do roku 2008 tu byl příliv cizinců. Prognózy z té doby předpovídaly, že zde bude docházet k výraznému rozrůstání cizinecké populace. Kvůli krizi klesla poptávka po pracovní síle. Také různými zásahy zejména v oblasti trhu práce došlo k omezení vydávání a prodlužování pracovních povolení. Počty příchozích se velice snížily," zdůvodnil Chytil.
Od roku 2011 přibývá v ČR hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo osmadvacítku přichází méně. Tři pětiny cizinců v ČR tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.
"Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," upřesnil Chytil.
Nejvíc cizinců žije v Praze. Hlavní město si za svůj přechodný či nový domov vybralo 37 procent migrantů, kteří jsou v ČR. V metropoli a Středočeském kraji žijí tři pětiny Ukrajinců, 45 procent Slováků a pětina Vietnamců. Pro Prahu a Středočeský kraj se rozhodly i tři čtvrtiny Rusů, do Karlovarského kraje zamířilo sedm procent občanů Ruska.
"Je sice pravda, že Rusové jsou v Karlovarském kraji druzí nejčastější cizinci, ten obrázek ruských Karlových Varů je ale dán spíš turistikou," řekl Chytil.
Rusové si oblíbili Prahu 5
Cizinci se také sestěhovávají na určitá místa. Zhruba polovina pražských Vietnamců žije v Praze 4, Rusové si oblíbili Prahu 5 a 6. I když někde vznikají komunity migrantů, vznik problémových cizineckých ghett jako v zahraničí podle Chytila v Česku nehrozí.
"Nejedná se o cizince, kteří by sem přicházeli s vizí, že se o ně stát postará. V případě Vietnamců je to pracovní migrace, v případě Rusů spíš taková rezidenční migrace či slučování rodin. Nějaká ghetta tu rozhodně nevznikají," řekl.
Cizinci tvoří desetinu studentů vysokých škol. Je jich zhruba 39 700. Tři pětiny zahraničních vysokoškoláků tvoří Slováci. Děti migrantů představují dvě procenta studentů středních škol, nejčastěji do nich chodí potomci Vietnamců, Ukrajinců, Slováků a Rusů. Za posledních deset let se počet zahraničních středoškoláků zvedl o 152 procent.
Celkem do středoškolských lavic usedá přes 9 000 cizinců. Do základních škol chodilo kolem 14 600 dětí migrantů, do mateřských kolem 5 500.
Přesné údaje o počtu zaměstnaných migrantů ministerstvo práce už dva roky nezveřejňuje. Od ledna 2012 totiž úřady práce měly nový počítačový systém, který data automaticky neshromažďoval.
Čísla za poslední dva roky, která statistikům dodal resort práce, ukazovala značný propad počtu zahraničních pracovníků. Podle Chytila byl úbytek obrovský, údaje tedy nemusí být spolehlivé.
nferenci Český statistický úřad (ČSÚ).
"Od roku 2001 docházelo ke každoročnímu nárůstu počtu, který vyvrcholil v roce 2008. V půli roku 2009 nastal částečný úbytek. Za posledních pět let počty cizinců v zásadě stagnují," uvedl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ.
Podle něj mnozí migranti žijí v ČR už přes pět let, takže mohou získat povolení k trvalému pobytu. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238 900 osob, zbývajících 202 600 lidí mohlo být v ČR přechodně.
Od roku 2011 přibývá v ČR hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo osmadvacítku přichází méně. Tři pětiny cizinců v ČR tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.
"Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," upřesnil Chytil.
Nejvíc cizinců žije v Praze. Hlavní město si za svůj přechodný či nový domov vybralo 37 procent migrantů, kteří jsou v ČR. V metropoli a Středočeském kraji žijí tři pětiny Ukrajinců, 45 procent Slováků a pětina Vietnamců. Pro Prahu a Středočeský kraj se rozhodly i tři čtvrtiny Rusů, do Karlovarského kraje zamířilo sedm procent občanů Ruska.
"Je sice pravda, že Rusové jsou v Karlovarském kraji druzí nejčastější cizinci, ten obrázek ruských Karlových Varů je ale dán spíš turistikou," řekl Chytil.
Podíl cizinců v ČR, kteří tak tvoří 4,1 procenta obyvatel, je mnohem nižší než v jiných zemích EU.
