"Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí," uvedla koordinátorka akce Musilová, která působí na katedře ekologie České zemědělské univerzity (ČZU). Díky dlouhodobému pozorování pak podle ní lze hodnotit, nakolik je ochrana vodních ptáků efektivní, nebo kde je soužití některých druhů a člověka problematické.
Podle odborníků nynější změny klimatu mění zažité zvyky ptáků. Mění se místa jejich zimování, rozmnožování, ale i početnost jednotlivých druhů. V budoucnu také zřejmě budou častější extrémní výkyvy počasí během zimy. To povede ke změnám rozšíření druhů a posunům jejich areálů.
Zatímco mírné zimy umožní jednotlivým druhům posunout svá evropská zimoviště severovýchodně, ty chladné je naopak tlačí na jihozápad Evropy. Ptáci se v takových případech mohou dostat mimo chráněná území, což bude třeba řešit. Pro efektivní ochranu však musí mít odborníci dobrý přehled o tom, jaká místa si různé druhy vybírají.
"V podmínkách letošní zimy… bude zajímavé sledovat, zda k nám přiletí více ptáků ze severských populací, nebo zda budou naopak počty některých teplomilných druhů nižší," uvedla Musilová. Jako zástupce "seveřanů" uvedla morčáka velkého a malého a hohola severního. K teplomilným druhům patří například volavka bílá, potápka roháč nebo kopřivka obecná.
Mezinárodní sčítání vodních ptáků je celosvětově nejstarší projekt takzvané občanské vědy, kdy laici pomáhají dobrovolníkům získávat data pro výzkum. Sčítání bylo poprvé v roce 1966, nyní se koná ve 143 zemích.
