Ústav pro studium totalitních režimů získal doklady o vyšetřování Čechoslováků v SSSR

ČTK ČTK
22. 4. 2020 11:59
Digitalizované spisy československých občanů, kteří byli ve 30. až 50. letech minulého století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
Dokumenty se digitalizují na pracovišti zřízeném Ústavem pro studium totalitních režimů v Národním memoriálním muzeu obětí okupačních režimů ve Lvově
Dokumenty se digitalizují na pracovišti zřízeném Ústavem pro studium totalitních režimů v Národním memoriálním muzeu obětí okupačních režimů ve Lvově | Foto: Martin Novák

"Během prvního měsíce jsme získali kopie 74 spisů sovětských bezpečnostních složek z regionálních archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny. Celkem je to 14 995 stran," uvedl historik Ústav pro studium totalitních režimů Adam Hradilek, který se dlouhodobě zabývá perzekucí československých občanů a krajanů na území bývalého Sovětského svazu. Dokumenty se digitalizují na pracovišti zřízeném Ústavem pro studium totalitních režimů v Národním memoriálním muzeu obětí okupačních režimů ve Lvově.

"Do této doby jsme měli dokumenty jen ke krajanům, kteří byli v Sovětském svazu ve vykonstruovaných politických procesech nespravedlivě odsouzeni k smrti či k nuceným pracím v gulagu. Nyní jsme poprvé získali dokumenty k našim krajanům, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, v období druhé světové války spolupracovali s nacisty, či se dokonce podíleli na pronásledování Židů," doplnil Hradilek.

Tříletý grant českého ministerstva kultury na projekt Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB ve vztahu k československé historii obdržel koncem minulého roku Ústav pro studium totalitních režimů společně s kolegy z katedry kybernetiky Západočeské Univerzity v Plzni. "Cílem je vytvořit on-line archiv dokumentů a fotografií NKVD, KGB a dalších sovětských bezpečnostních složek, v němž se dá vyhledávat podle obsahu dokumentů, jmen nebo časových a geografických údajů," doplnil Hradilek.

V archivu zájemci najdou kromě spisů z ukrajinských archivů, které budou ještě přibývat, také tisíce spisů, které Ústav pro studium totalitních režimů už získal v rámci projektu Čechoslováci v gulagu - dokumentace politických represí v SSSR.

Ústav v únoru podepsal smlouvu se Státní archivní službou Ukrajiny, díky níž se podařilo dosáhnout dohody se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě, kde se nacházejí spisy vedené na zhruba 5500 československých občanů vězněných v gulagu. Digitalizace těchto spisů začne po uvolnění regulací souvisejících s epidemií koronaviru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy