Brno - Nejvyšší správní soud sklidil kritiku ústavních soudců za to, že se v kauze Terezie Holovské šířeji vyjádřil k problému s vícenásobnými podpisy zákonodárců na podporu některých uchazečů o funkci prezidenta. V dané situaci to nebylo přípustné, uvedl Ústavní soud v odůvodnění středečního usnesení, jímž odmítl stížnost Holovské, která sama chtěla kandidovat na prezidentku, ale měla jen jeden občanský podpis, a to svůj.
Podle ústavního soudce zpravodaje není takzvané obiter dictum Nejvyššího správního soudu závazné pro výklad právní úpravy. Ten v něm vyjádřil názor, že každý zákonodárce smí napříště podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta.
Ústavní soud středečním usnesením potvrdil jako správný postup Nejvyššího správního soudu, který stížnost Holovské taktéž odmítl, a to z procesních důvodů. Domáhala se totiž zrušení registrace pěti kandidátů s vícenásobnými podpisy, a nikoliv vlastní registrace, což ji odlišuje od podobného případu řešeného při minulé přímé volbě prezidenta. Holovská tak neměla takzvanou aktivní legitimaci, což potvrdil i Ústavní soud. Podle Lichovníka ústavní soudci neshledali u Holovské ani "vážnost vůle" skutečně kandidovat na post hlavy státu.
Co se ústavním soudcům nelíbilo na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, je takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru rozhodnutí, kde soud formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a kde zkritizoval postup ministerstva vnitra.
"Ústavní soud na závěr konstatuje, že zahrnul-li Nejvyšší správní soud do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší," stojí v usnesení.
"Mám-li to vyjádřit příměrem, pak snad tak, že Nejvyšší správní soud řekl na začátku paní Holovské: 'Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.' Následně jí kompletně odpověděl," řekl Lichovník.
Ústavní soudci však nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také Ústavní soud, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě.
"Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily," napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková. Podle Lichovníka se ale Ústavní soud nemohl problematikou zabývat, a to ze stejných důvodů jako předtím Nejvyšší správní soud.
Holovská se konkrétně domáhala zrušení registrace kandidátních listin Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Holovská už oznámila, že se na soudy po volbách obrátí znovu.
