Ústavní soud zrušil část průlomového verdiktu o dorovnání příjmů soudců, Pelikán to přivítal

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 8. 2016 14:56
Ústavní soud zrušil část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, který předloni otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů kvůli tomu, že v minulosti dostávali nižší násobek průměrné mzdy. Nález přivítal ministr spravedlnosti Robert Pelikán. podle něj umožní definitivně uzavřít soudní spory se soudci. Soudy nyní řeší celkem 121 žalob soudců, kteří se na výši dorovnání nedohodli se státem. V 96 procentech případů soudci přistoupili na kompromisní dohodu.
Ústavní soud
Ústavní soud | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přivítal dnešní nález Ústavního soudu, který podle něj umožní definitivně uzavřít soudní spory o zpětném dorovnání platů soudců. Informovala o tom mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Soudy nyní řeší celkem 121 žalob soudců, kteří se na výši dorovnání nedohodli se státem. Ve zbylých 96 procentech případů soudci přistoupili na kompromisní dohodu.

Ústavní soud vyhověl stížnosti podané vedením Okresního soudu Brno-venkov, která se domáhala zrušení části rozhodnutí Nejvyššího soudu o nároku na zpětné doplacení platu soudce.

"Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat," vzkázal Pelikán.

Nešlo o velký zásah do práv

Ministerstvo jako vedlejší účastník řízení argumentovalo tím, že v daném případě nešlo o natolik intenzivní zásah do ústavně garantovaných práv, který by odůvodňoval nárok na doplacení žalované částky. Zdůraznilo také, že v daném období byla ekonomika ČR v recesi, platy státních zaměstnanců obecně nerostly a státní správa snižovala počty svých zaměstnanců.

"S ohledem na tyto poznatky nebyl podle ministerstva spravedlnosti důvod, aby soudcům platy rostly nebo jim byla zpětně vyplácena část platu," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Většina soudců přistoupila po průlomovém verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2014 ohledně zpětného doplacení platů na dohody se státem. Soudci takto uzavřeli celkem 3270 dohod, což neznamená, že těchto soudců reálně bylo 3270 - v případě, že soudce v příslušné době přešel na jiný soud, uzavíral dohodu na každém ze soudů, u nějž působil. Stát soudcům na základě dohod vyplatil celkem 596 milionů korun, konečná vynaložená suma včetně sociálního a zdravotního pojištění a dalších položek činila 825 milionů Kč.

Tři soudci se doplacení protiústavně snížených platů zcela vzdali. Ministerstvo nemá konkrétní informaci, kolik soudců dohodu se státem neakceptovalo - žalob podali 121, avšak jeden soudce působící postupně na více soudech jich mohl podat víc. "Maximálně tedy na dohodu nepřistoupilo 121 soudců, ale je pravděpodobné, že jich bylo méně," shrnula Schejbalová.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté v letech 2011 a 2012 kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny.

Je nebezpečné, když ČSSD říká, že teď nezaplatí, vidím to z reakcí občanů, strana by měla svůj postup vysvětlit, říká ministr spravedlnosti Pelikán. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy