Střídavá péče je lepší, ale ne vždy, rozhodl Ústavní soud. Rodiče od sebe bydlí 300 kilometrů

ČTK ČTK
2. 8. 2016 10:18
Ne vždy je střídavá péče v nejlepším zájmu dítěte, připustil v novém nálezu Ústavní soud. V konkrétní kauze vyhověl v úterý kvůli specifickým okolnostem stížnosti matky a rozhodnutí o střídavé péči zrušil, přestože dlouhodobě toto řešení preferuje. Je nutné důkladněji zkoumat, jaký je dopad docházky do dvou různých škol na psychiku a celkovou pohodu dítěte, zdůraznil Ústavní soud. O dítěti nyní znovu rozhodne liberecká pobočka krajského soudu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brno - Ústavní soud v úterý nedoporučil střídavou péči u dívky, jejíž rodiče od sebe bydlí 300 kilometrů daleko. Přestože dlouhodobě soud střídavou péči obou rodičů preferuje, v konkrétních případech může mít tento typ péče závažné dopady na psychiku dítěte, zaznělo v nálezu.

Podle ústavních soudců nestačí konstatovat, že dítě rozdělenou docházku do dvou různých škol zvládá. Je třeba zkoumat, jaký má tento režim vliv na její soukromý život, zda prožije šťastné a spokojené dětství či zda má možnost stýkat se se svými vrstevníky a být součástí kolektivu, popsali ústavní soudci v nálezu.

Kauza, o které v úterý ústavní soud rozhodoval, má spletitý vývoj. Okresní soud v roce 2012 svěřil dceru do péče matky, odvolací soud ale stanovil střídavou péči, proti které se matka posléze bránila neúspěšnou ústavní stížností. Soud ji odmítl v roce 2014, už tehdy ale připustil, že model střídavé péče ve 14denních intervalech nemusí být v budoucnu slučitelný se školní docházkou.

Posléze matka požádala o změnu a okresní soud dceru znovu poslal do její péče. Odvolací instance pak zase verdikt změnila na péči společnou, následovala druhá ústavní stížnost, tentokrát už úspěšná. Matka v ní poukazovala na výrazné změny poměrů - dítě začalo chodit do školy, změnil se jeho zdravotní stav, prohloubily se rozpory v komunikaci mezi rodiči, což odvolací soud podle matky nezohlednil.

Přehodnocení stávajících výchovných poměrů musí být komplexní a podrobné a v každé jeho složce je třeba hodnotit zájem dítěte, zdůraznili nyní ústavní soudci. Připomněli například závěry znaleckého posudku, podle kterého dcera zvládá "školní dualismus" na úkor své psychické pohody.

Oba rodiče, ne jen matka

Ústavní soud se řadou nálezů v posledních letech vyslovil pro střídavou péči. Vedle společné péče jde o pomyslný ideál uspořádání poměrů dětí a rodičů, kteří spolu nežijí. Česká justice v minulosti rozhodovala o střídavé péči spíše výjimečně, nejčastěji děti svěřovala do péče matek. Podle Ústavního soudu ovšem mají oba rodiče právo pečovat o dítě v zásadě stejnou měrou a je to zpravidla i v zájmu jejich potomka.

Soud ale zároveň zdůrazňuje nutnost komunikace a spolupráce mezi oběma rodiči. Také je prý nutné zohledňovat názor dítěte, a to zvláště v případě, že lze vzhledem k věku předpokládat dostatečnou rozumovou vyspělost. Už v minulosti také soud pojmenoval některé překážky střídavé péče. Jde o situace, kdy toto řešení znamená pro dítě nepřiměřenou zátěž nebo rodiče žijí v příliš velké vzdálenosti od sebe.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy