Brno - První stížnost na amnestii vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem u Ústavního soudu neuspěla.

Soudci odmítli stížnost Městského soudu v Praze, který si na amnestii stěžoval v souvislosti s projednáváním kauzy Františka Chvalovského.

Soudci stížnost odmítli ze dvou důvodů. Už se totiž zabývají stížností senátorů, kteří navrhli zrušit část týkající se dlouhých trestních řízení.

Zrušení celé amnestie neprošlo

"Ke dni zahájení řízení v této věci již Ústavní soud začal jednat o zrušení napadeného článku II amnestijního rozhodnutí, a to ve věci návrhu podaného skupinou třiceti senátorů Senátu Parlamentu České republiky. Návrh Městského soudu v Praze je tedy nepřípustný," rozhodli soudci.

Městský soud také navrhoval zrušení celého amnestie. Podle soudců ale takový návrh podat nemohl. Místopředseda Městského soudu v Praze Libor Vávra řekl, že o dnešním rozhodnutí Ústavního soudu zatím nemá informace. "Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, ale komentovat jej v tuto chvíli by bylo nefér. Všichni tušili, že v podání kolegy (Kamila Kydalky) je to hraniční výklad. Zkusil to," uvedl Vávra.

Městský soud v Praze udělil v červnu 2011 Chvalovskému desetiletý trest vězení, odvolací pražský vrchní soud však tento rozsudek loni zrušil. Nařídil, aby se senát pod vedením soudce Kamila Kydalky kauzou znovu zabýval.

Na případ se ale pravděpodobně vztahuje amnestie prezidenta Václava Klause, podle které mají soudy a státní zastupitelství zastavit stíhání trvající déle než osm let se sazbou nižší než deset let vězení. Chvalovský byl obviněn již v roce 2001.

Proč to neprojednala vláda

Kydalka začal zastavení stíhání projednávat, řízení ale přerušil a obrátil se na Ústavní soud.

"Pokud se soudce domnívá, že předpis, podle kterého má soud postupovat, je v rozporu s ústavou, zvolí tento postup," uvedl Vávra.

Hlavní vada amnestie podle Kydalky spočívala v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.