Léčebné konopí sice nakonec má, ale pěstuje je nelegálně její otec, kterému za to hrozí vězení. Každý rok vypěstuje konopí na zhruba 2 200 jointů, k tomu několik kil drceného konopí do jídla a na konopné masti. Množství, které zdaleka překračuje hranici deseti gramů, při jejímž překročení se z přestupku stává trestný čin.
Několik let se proto marně snaží donutit VZP, aby jí léčebné konopí proplácela. Nyní se její případ dostal až k Ústavnímu soudu, kde si stěžovala na to, že městský soud její případ projednává liknavě. A chtěla také, aby zrušil rozhodnutí pojišťovny.
V prvním jí Ústavní soud dal zapravdu. Městský soud v Praze podle něj porušil její právo na rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Jednání navíc nařídil až po urgenci Ústavního soudu, ale opět až s odstupem na začátek března - byť jde vzhledem ke zdravotnímu stavu o urgentní případ.
Jsme přehlceni, vysvětluje pražský soud
"Nařízení jednání po čtvrt roce není dostatečnou reakcí na urgenci a okolnosti posuzované věci," konstatoval v rozhodnutí předseda senátu Jaromír Jirsa. "Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta," konstatoval Ústavní soud.
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra kritiku přijímá. "Ale správní úsek Městského soudu v Praze má tak specifický nápad a je tak zahlcen, že to rychleji nešlo," uvedl. A poukázal na to, že průměrná délka řízení - když se nepočítají věci, které mají podle zákona přednost, jako například rozhodování o azylu - je skoro tři roky.
Jak přitom Městský soud v Praze rozhodne, se nedá očekávat. Ústavní soud totiž nedal návod, jak o žalobě rozhodnout. Tím se nemohl zabývat, protože je to zcela v kompetenci obecných soudů.
Proplacení konopí brání legislativa, tvrdí pojišťovna
Sama pojišťovna tvrdí, že k tomu, aby mohla Martině Kafkové léčebné konopí hradit, byť by bylo násobně lacinější, jí brání legislativa. "V obecné rovině mohu uvést, že pro úhradu určité zdravotní služby, zdravotního výkonu či léčivého přípravku pojišťovnou není rozhodující jeho cena, ale to, zda platná legislativa umožňuje jeho úhradu z veřejného zdravotního pojištění," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Proto také VZP podle něj uhradí jednomu klientovi například lék na hemofilii za padesát milionů korun ročně, protože platná legislativa říká, že tento lék má být z veřejného zdravotního pojištění hrazen, ale jinému klientovi neuhradí například zmenšení nosu, přestože by ten výkon vyšel nesrovnatelně levněji. "Rozhodující není to, co kolik stojí, ale co a za jakých podmínek lze dle legislativy z veřejného zdravotního pojištění hradit a co nikoliv," uvedl.
