"Dodatečné snížení náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu založeného na úctě a svobodách k právu člověka," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.
Podle Ústavního soudu není zdanění finančních náhrad daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti jde o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání.
"Zákonodárce tím porušil princip právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv, jakožto stěžejní princip demokratické společnosti ve smyslu článku jedna odstavce jedna Ústavy České republiky," dodal Jirsa.
"Podle Ústavního soudu nešlo o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, ale fakticky o něco jiného," uzavřel své vystoupení Jirsa.
Dobrá zpráva pro demokratický právní stát, raduje se opozice
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.
"Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem," komentoval rozhodnutí soudu předseda KDU-ČSL Marek Výborný. "Je absurdní, aby stát danil majetek, který předtím sám ukradl. Vítám proto rozhodnutí Ústavního soudu. Spravedlnosti bylo učiněno zadost," přidal se k němu i šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
Sociální demokracie je podle předsedy Jana Hamáčka nadále přesvědčena, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům. "Zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek," uvedl Hamáček.
Ministryně Alena Schillerová zdůraznila, že názory právníků byly různé a Ústavní soud byl jedinou autoritou, která mohla rozhodnout definitivně. "Já podporovala zdanění nikoliv zpětně, ale do budoucna, týkalo by se to náhrad vyplacených po účinnosti novely," řekla. Zdůraznila, že rozhodnutí soudu plně respektuje, s rozhodnutím a s odůvodněním se chce seznámit. Státní rozpočet si podle ní s výpadkem poradí.
Komunisté také rozhodnutí Ústavního soudu respektují. "Máme však za to, že není spravedlivé, že tady v krátké době byly pominuty zájmy občanů. Vzpomeňme jen před několika málo dny rozhodnutí ve věci družstva Svatopluk," řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. ÚS nedávno odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy.
Prezident Zeman plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který se postavil proti zdanění církevních restitucí, sdělil bez dalších podrobností mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Církve dostávají dvě miliardy ročně
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.
