"Dle dosavadního monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) není důvod předpokládat, že by se v letošním roce opakovala situace s přemnožením hraboše polního jako v roce 2019," uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková. V květnu měli podle zjištění ústavu hraboši 83 aktivních nor na hektar, zatímco v dubnu jich bylo 217.
"Překročení aktuálního prahu škodlivosti (200 aktivních nor na hektar), který platí od června, se drží na jižní Moravě a v jižních Čechách. Mírné riziko představuje též Moravskoslezský kraj. Tím, že se mění práh škodlivosti, lze očekávat v průběhu června v jednotlivých krajích spíše další pokles míry rizika ohrožení zemědělských porostů," dodal ústav.
Na řadě míst hraboš úplně vymizel, naopak v některých polích s obilím jsou podle ústavu vidět vyžraná kola. "Stále platí, že hraboš se vyskytuje mozaikovitě a lokálně může i v tomto roce způsobovat škody," dodala. Nejvíce hrabošů bylo v květnu v porostech révy, vojtěšky, jetele a v sadech, nejméně v jarních obilovinách.
Rozhazování jedu zabilo mnoho jiných zvířat
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území Česka. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.
Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Pracovníci ÚKZÚZ od začátku roku zkontrolovali 113 926 hektarů půdy, na 89 968 hektarech byl kalamitní výskyt hrabošů. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu, počet žádostí v květnu ale klesl téměř na nulu.
