Praha - Britové, Němci, Rakušané, Poláci i Slováci píší o Česku negativně jako dosud ne.

Pro příklad prestižní týdeník The Economist.

Před loňskými volbami konstatoval, že „korupce a hádky politické třídy uvrhly Čechy do dlouhodobého zoufalství" a že proto rostla popularita nových stran TOP 09 a Věci veřejné. Slibovaly změnu a podle předpovědi britských novinářů mířily do příští vlády.

Ač prognóza vyšla, píše zhruba po roce o Česku daleko pesimističtěji.  „Nová vláda je rozvrácena hádkami, před veřejností se odhaluje jako rukojmí obchodních zájmů a selhává při snaze uskutečnit své velkolepé sliby," uvádí v týden starém článku.

Podobně reflektují poměry v Česku další noviny a časopisy v evropských zemích. Několika příklady pokračujeme v seriálu o tom, kam se dnes dostala česká politika.   

Praha a pak Riga

Výše zmíněný text Economistu je spíše výjimečný, protože cizina zpravidla věnuje české vládní krizi jen minimum pozornosti. I tentokrát spíše shrnuje východoevropskou korupci a ilustruje ji příklady z Prahy a z lotyšské Rigy.

Česko za své čelné místo v Economistu vděčí „korupčnímu skandálu, který spojil politickou stranu se soukromou bezpečnostní agenturou" a který „otřásl českou vládou". Na stejné rovině se zmiňuje případ lotyšské novinářky, která se chystá emigrovat z obavy před mafií.

Za další východoevropské země ohrožené korupcí byly označeny Rumunsko, Bulharsko a Slovensko. „Některé východní země mají horší pověst než Řecko," uzavírá britský týdeník.

Každý něco ví

Také Němci, když už se politické scéně v sousední zemi věnují, připomínají korupční příběhy.

Die Welt tak v dubnovém článku (jediném o Česku) popsal měsíc staré přepadení České televize vojenskou policií. Upozornil přitom, že v pozadí případu je konflikt ministra obrany Alexandra Vondry, který se navzájem obviňuje z korupce s některými vládními kolegy.

„V Praze je běžná následující praxe: Každý něco ví na toho druhého. Potom se nejen nemusí bát vydírání, ale může sám použít svůj materiál, aby vydíral ty druhé," poučil Die Welt německé čtenáře.

Trottel , auf Tschechisch „pitomec"

Jedním z dalších zahraničních médií, která si vedle Economistu slibovala od nástupu Nečasovy vlády pozitivní změnu, byl vídeňský Der Standard.

„Poslední události v Polsku, na Slovensku a v Česku ukazují, že nositelé naděje na europeizaci postkomunistického prostoru jsou na postupu," napsal v něm Paul Lendvai v červnu 2010.

V posledních týdnech se však Standard omezuje na líčení největších výstřelků během vládní krize.

„Vzájemné útoky mezi stranami neberou konce. VV například podaly trestní oznámení na místopředsedu TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska kvůli údajným podvodům při rozhodování o státních dotacích," povšiml si třeba list v článku „Každý den nové korupční odhalení".

Noviny citují i ministra Karla Schwarzenberga, který počastoval kolegu Víta Bártu výrazem "Trottel (auf Tschechisch pitomec)".

Bratři Češi zase před námi

Českou krizi ignorují Poláci. Jen deník Rzeczpospolita se v této souvislosti pokusil pobavit čtenáře připomínkou chilského extempore prezidenta Klause: „Někteří čeští publicisté spekulují o tom, že prezidentova intervence do vládní krize měla odvrátit pozornost od podezření, že na tiskové konferenci v Chile ukradl pero."

Polský výpadek nahradili Slováci. Nejčtenější deník Sme věnoval Čechům dva průvodní komentáře. „Nejhorší a nejvypjatější vládní krize, jakou za dvacet let měli, dokonale obnažila ránu, ze které česká demokracie nejvíc krvácí," zhodnotil dopady, jaké má propojení byznysu a politiky Peter Schutz.

Výkon Bártovy firmy ABL při pokusu ovládnout státní správu ocenil Peter Morvay: „Ani taktika infiltrace firmy J&T do orgánů Slovenské republiky přes stranu Smer ani firmy Pfizer přes stranu KDH nebyla vypracována a uskutečňována tak vizionářsky a mistrovsky jako materiál ABL, který zveřejnila MF Dnes. Je to marné, bratři Češi jsou i v tom už o kus dál."