Praha - Na počátku stál nápad oživit pietní místo. Přilákat zájemce do Lidic na technologicky novátorský, interaktivní projekt, který by formou audiodramatu návštěvníkům připomněl, že na místě lidického památníku stála kdysi živá vesnice, kde žili lidé, prožívající běžné starosti a radosti.
Projekt Rozeznění - Lidice 2012 připravuje občanské sdružení Sonosféra a premiéru má mít 9. června, v předvečer sedmdesátého výročí tragédie.
Návštěvník Lidic by se díky němu měl přenést do doby těsně po atentátu na Heydricha tím, že během procházky pietním územím vyslechne útržky fiktivních dialogů, historických pramenů, nahraných zvuků vesnice.
V recepci muzea si vypůjčí upravený mobilní telefon se sluchátky a vydá se do prázdného údolí, kde stávaly Lidice. Telefon bude automaticky vybírat, spouštět a mixovat jednotlivé epizody podle toho, kde se posluchač právě nachází.
Nyní ale - tři týdny před spuštěním - kulminuje odpor lidických obyvatel, zastřešený starostkou obce Veronikou Kellerovou a lidickou organizací Českého svazu bojovníků za svobodu. Obrátili se dopisem na ministryni kultury Alenu Hanákovou, aby zasáhla. Ministerstvo se ke kauze vyjádří pravděpodobně v pátek na tiskové konferenci.
Dar, který vzbudil vášně
Lidičtí organizátorům vyčítají osmitisícový sponzorský dar od pražské Sudetoněmecké kanceláře. Tvůrci jím chtěli symbolicky podpořit česko-německé smíření, mezi pamětníky ale vzbudil ohromné vášně.
Hlavní iniciátoři projektu Vilém Faltýnek se svou manželkou Lenkou se sice ohledně tohoto daru dočkali podpory od různorodých osobností, jako je kněz Tomáš Halík, předseda svazu politických vězňů Ondřej Stránský nebo romský aktivista Karel Holomek, který se léta snaží dělat osvětu kolem koncentráku v Letech. Ti v médiích varovali před rozdmýcháváním nacionalismu a uplatňováním principu kolektivní viny. Přesto se tvůrci rozhodli dar vrátit, aby nejitřili staré rány pamětníků.
Druhá výtka Lidických se potom týká samotného libreta. Vadí jim skutečnost, že se tvůrci od holých faktů odchýlili k umělecké stylizaci a v jednotlivých střípcích mozaiky jejich virtuálního audioprůvodce používají vymyšlené dialogy a jiné fiktivní narativní prvky.
Rozeznění pietního místa za tři miliony
„Před dvěma lety se mi narodilo dítě, a to nám s manželkou změnilo život," vypráví rozhlasový publicista a iniciátor projektu Vilém Faltýnek. „Na novinářské tour s filmem Lidice jsem se poprvé ocitl na pietním místě a hrozně silně na mě ten prostor zapůsobil."
S manželkou začali jezdit za pamětníky a zaznamenávat jejich vzpomínky, nejprve do projektu orální historie společnosti Post Bellum. „Ale protože oba s Lenkou pracujeme se zvukem, žena je muzikantka, začala nás lákat představa zvukového interaktivního díla." A odtud už byl krůček k Rozeznění.
Faltýnkovi jako zakladatelé občanského sdružení Sonosféra podepsali v září loňského roku smlouvu s ředitelem Památníku Lidice Miloušem Červenclem na umělecké dílo realizované v pietním prostoru a informovali o svém záměru starostku Lidic i předsedu Občanského sdružení Lidice Antonína Nešpora.
Rozběhla se práce na textu, který dostala na starost mladá dramatička Petra Semotámová. Rozpočet velkorysého projektu se podle Faltýnka bude nakonec pohybovat kolem tří milionů korun: vznikla česká a německá jazyková verze, na 100 postav namlouvalo - často bez nároku na honorář - kolem šedesáti herců.
Problém jménem Kubík
Tvůrci prezentovali svůj projekt obyvatelům Lidic poprvé v polovině února, kdy jim odhalili přibližně třetinu textu. Na schůzce se objevily první faktické připomínky, týkaly se nepřesností ve zdramatizovaných vzpomínkách. Ty Faltýnek s týmem opravili.
Nespokojené ohlasy ale od té doby sílily a jistou rozbuškou se stal případ pana Františka Kubíka. Tvůrci totiž do díla zakomponovali vzpomínky jeho dcery Ivy, žijící od roku 1949 v Kanadě. Kubík byl rodilý Němec, do Lidic se před válkou přiženil, a v očích žijících pamětníků má negativní obraz. „Máme dokumenty, které spíše svědčí o tom, že to byl spolehlivý vlastenec, ale nechali jsme si ho pro jistotu lustrovat Ústavem pro studium totalitních režimů," říká Faltýnek.
Větší haló ovšem vzbudila informace o symbolické částce, kterou do projektu vložili zástupci organizace sudetských Němců. „To byla hloupost s tou SKS," rozčiluje se ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. „Já jsem ten projekt na začátku podporoval, ale tohle je pro mě zklamání," dodává. Od Rozeznění dává ruce pryč a čeká, jak se vyjádří ministryně Hanáková.
Faltýnek zdůrazňuje, že o dar, investovaný do překladu webových stránek do němčiny, požádali v dobré víře a byl v první řadě gestem dobré vůle. Částku pod tlakem slíbili vrátit. Zatím ale podle něj řeší, jak to formálně správně vyřešit, v českém právním systému není podle něj snadné vypovědět darovací smlouvu. „A jsme občanské sdružení s napjatým rozpočtem, volných osm tisíc se nám také zrovna nedostává," říká Faltýnek.
Co se nevejde do muzea
Starostku Veroniku Kellerovou více než původ nějakých darů zajímá obsah díla. Problém vidí v komunikaci s manželi Faltýnkovými, kteří podle ní Lidickým nepřesně vysvětlili svůj záměr, tedy že chtějí jejich vzpomínky zpracovat s takovou uměleckou licencí.
„Celé mi to přijde dost o ničem," říká Kellerová o textu, který zatím měla šanci poznat. Představovala by si, aby třeba u konkrétního domu zazněly do sluchátek informace, kdo tam žil, jaký byl jeho osud a pak třeba nějaký fiktivní rozhovor, ale s jasným uvedením, že jde o fikci. „Prostě to, co se nevejde do muzea," říká.
Nyní už ale podle ní její spoluobčané tvůrcům nevěří a nebudou chtít dopustit na pietních místech žádnou formu fabulace. „Kdyby to bylo připravené s respektem a pietou, tak se proti tomu nestavíme," tvrdí a stejně jako ředitel Červencl vyčkává na stanovisko ministerstva.
Ve čtvrtek se v Lidicích koná setkání tvůrců s obyvateli a dá se čekat hodně zjitřená atmosféra. „Máme připravené určité vstřícné kroky," říká Vilém Faltýnek s tím, že doufá, že se jeho týmu podaří některé výhrady utlumit. „Jenže všechno už je natočeno a některé věci zkrátka nezměníme. Tedy hlavně to, že nejde o dokument, ale o umělecké dílo."
Pořád doufá, že emoce zklidní čas. „Ta vazba pamětníků na to místo je citlivá a já jejich výhrady chápu. Ale testovali jsme už některé nahrávky na místě a mám z toho dobrý pocit. Ta věc se obhájí sama," věří Faltýnek.
