To mají nyní ve svých rukách ministři Paroubkovy vlády. Pokud se nerozhodne o podpoře státu do konce roku, může Brno o výzkumné centrum přijít, financování ze státního rozpočtu je pro projekt klíčové.
Výstavba centra by měla do roku 2009 stát necelé dvě miliardy korun a ty mají jít na výstavbu právě z rozpočtu státu. Kabinet začátkem července projekt podpořil a do konce srpna měl rozhodnout o jeho financování.
Kvůli sporům o to, z které části rozpočtu má být celý projekt zaplacený, a výměnám na ministerstvu zdravotnictví bylo ale rozhodnutí odloženo a ministři se k němu dostávají teprve nyní.
Státu zůstanou patenty
"Chceme, aby stát financoval projekt proto, že věci, které se v centru podaří vyvinout a patentovat, zůstanou v případě investice státu v jeho vlastnictví. Pokud by projekt hradily zahraniční firmy, tak by toto neplatilo," uvedl kardiolog Tomáš Kára, který od roku 2001 působí na Mayo klinice a který je hlavním autorem celého projektu.
Některým ministrům se zdá, že jde o příliš nákladný projekt a podle nich by se na něm měli podílet i zahraniční partneři. Klinika Mayo ale peníze do centra nevloží, dá ale své know-how. Přesunula do Brna část výzkumných kapacit a podílela by se na finančním i personálním zajištění projektů.
Klinika Mayo, která má více než 30 000 zaměstnanců a je považována za nejprestižnější zdravotnické zařízení na světě, ročně do výzkumu investuje více než tři sta padesát miliónů dolarů a nyní řeší na osm tisíc výzkumných projektů.
Klinika léčila slavné
Na tuto americké kliniku například docházel americký exprezident Ronald Reagan trpící Alzheimerovou nemocí a její lékaři operovali jordánského krále Husajna.
Centrum klinického výzkumu v Brně v případě svého vzniku se bude zabývat výzkumem nemocí srdce a oběhového systému, neurologických chorob a rakoviny. A také vyvíjet nové lékařské metody, léky i přístroje.
Centrum má zaměstnávat 250 lidí, z toho 220 lékařů a odborníků. Na projektech centra se bude podílet Ústav přístrojové techniky Akademie věd, Vysoká škola veterinární, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické.
Ze zahraničí zájem o spolupráci s centrem projevily společnosti GE Healthcare Technologies, Medtronic nebo Pfizer.
Peníze i od českých subjektů
Dvě stě miliónů korun chtějí poskytnout nemocnice, Jihomoravský kraj a město Brno.
"Jde o ojedinělou příležitost zapojit Českou republiku, jižní Moravu i vědecký potenciál brněnských univerzit do předního světového výzkumu v oblasti lékařství a biotechnologií, která ve střední a východní Evropě nemá srovnání," uvedli ve společném prohlášení rektoři tří brněnských vysokých škol, Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Veterinární a farmaceutické univerzity.
Spolupráce mezi českými a americkými vědci už přitom funguje. Jedním z přístrojů vyvinutých v Brně ve spolupráci lékařů z nemocnice U svaté Anny s Akademií věd, jehož patentování se připravuje, je experimentální diagnostická stanice ANNAlab MI-2. Používá se jak v nemocnici U svaté Anny, tak na Mayo klinice k diagnostice kardiovaskulárních chorob.
