Praha - Vojáci hledají způsob, jak dětem přiblížit témata obrany státu. Po kritice upravili příručky pro učitele, aby byly méně militaristické a zdůrazňovaly především politické a diplomatické řešení konfliktů. Školy mají o armádní vzdělávací program zájem, návrat branné výchovy se ale zatím nechystá.
Žáci se o armádě a obraně státu dozvídají pomocí programu Příprava občanů k obraně státu (POKOS). Původní manuál pro pedagogy z roku 2014 doplnilo ministerstvo obrany a Armáda ČR o připomínky škol. "Doplnili jsme informace, které tam nebyly a požádaly nás o ně školy a učitelé. Popisujeme, co mají na školách učit, ne jak. To má na starost ministerstvo školství," řekl šéf programu Ivan Gerhát. Nová příručka by měla jít do tisku za několik dní a následně bude distribuována do škol.
Armádní program POKOS přináší do škol výukové bloky, při kterých se žáci a studenti základních a středních škol seznamují s činností armády a dozvídají se, co je to Severoatlantická aliance (NATO). Kromě toho jsou součástí programu i ukázky techniky, výzbroje a výstroje vojáků, první pomoc, cvičení nebo výuka sebeobrany.
Podle Gerháta je nejvýraznější změnou v příručce zdůraznění politického a diplomatického řešení konfliktů. "K vojenskému řešení se přistupuje, až když selžou všechny ostatní nástroje - politické, diplomatické nebo ekonomické. To jsme tam neměli vysvětleno tak dostatečně, jak by si to zasloužilo," vysvětlil Gerhát. Místo v příručce našlo i mezinárodní humanitární právo, které ukotvuje pravidla, kterými se vojáci musí v případě války řídit. Armáda program POKOS představuje ročně na 30 až 40 školách.
Chybí analýza reálných hrozeb
Změny v příručce nejsou určené jen učitelům, ale týkají se také obsahu výukových bloků, které vedou na školách specializovaní vojáci. Do programu by se tak mělo více dostat zdůrazňování nevojenského řešení konfliktů. Ministerstvo obrany tím chce vyhovět kritikům, kteří program označovali za příliš militaristický.
S programem je spokojen ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Školy podle něj mají o návštěvy vojáků velký zájem. "Zúčastnil jsem se dvou bloků a musím říct, že je to zábavný program. Je v tom pohyb, dynamika, ukázky práce se psy a podobně. Pro děti je to show v dobrém slova smyslu," pochvaluje si Stropnický.
Jedním z kritiků POKOS je i mluvčí společnosti EDUin Bohumil Kartous. "Smysl by měl program, který není poplatný nesmyslnému resortismu, ale který by nabízel školám přípravu na výjimečné situace s bezpečnostním rizikem. Současní žáci základních a středních škol v ČR pravděpodobně nezažijí konvenční válečný konflikt či teroristický útok, čemuž se věnuje řada programů frekventovaně využívaných školami," vysvětlil Kartous.
Podle něj by bylo nejlepší, kdyby nezávislí odborníci vypracovali analýzu rizik, se kterými se školáci mohou v reálném životě setkat. Dětem prý mnohem více hrozí požár, povodně nebo pouliční rvačka.
Podle většiny lidí, kteří se brannou výchovou a přípravou dětí na krizové situace zabývají, by měl být sestaven jednotný koncept, na kterém by spolupracovala ministerstva obrany, vnitra a školství. S tím souhlasí i odbornice na bezpečnost z brněnské fakulty sociálních studií Petra Vejvodová.
"V současné době české školy nemají vypracované ani krizové plány pro mimořádné situace typu vniknutí ozbrojené osoby do budovy školy a podobně," řekla Vejvodová. Podle ní by určitě bylo možné vypracovat analýzu rizik, o které mluví Kartous, měla by ale vzniknout v součinnosti se školami a pedagogy. "Zároveň je možné v řade aspektů hledat inspiraci v zahraničí, nemusíme vynalézat kolo," doplnila Vejvodová.
Povinná branná výchova zpět do škol?
Výchova k bezpečnosti naráží na špatnou historickou zkušenost s brannou výchovou. Návrat předmětu do školních osnov dlouhodobě prosazuje například právě Stropnický. "Chtěli bychom zavést brannou výchovu do škol, určitě ale v jiné podobě, než si vzpomínáme my dříve narození," řekl Stropnický v programovém sjezdu hnutí ANO. Narážel tak na dobu, kdy žáci s nepadnoucí plynovou maskou nacvičovali evakuaci do sklepa nebo hod granátem.
"Vzdělávání dětí a mládeže je s ohledem na bezpečnostní situaci nutné. Na potřebu návratu moderní formy branné výchovy do školních osnov upozorňuji už dlouho a věřím, že se ji v příštím volebním období podaří prosadit. Konkrétní podobu předmětu bychom projednávali s ministerstvem školství," doplnil pro Aktuálně.cz Stropnický. S přípravou osnov by podle něj mohli pomoci i armádní specialisté.
Podle ministerstva školství ale není v současné době třeba upravovat rámcové vzdělávací programy, které prý dostatečně umožňují práci s tématem bezpečnosti a brannosti na školách. Kromě armádního programu POKOS se na výuce podílí ve specializovaných blocích také policisté, hasiči a záchranáři.
