Praha - Prezidentu Václavu Klausovi po lednové amnestii důvěřuje 26 procent lidí.
Lednový výsledek průzkumu je o 27 procentních bodů nižší než v prosinci.
Věří mu tak vůbec nejméně lidí od roku 2003, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci. Uvedlo to Centrum pro výzkum veřejného mínění na základě průzkumu, kterého se mezi 14. a 21. lednem zúčastnilo asi tisíc lidí starších patnácti let.
Klaus, který v prezidentském úřadu skončí letos 7. března, vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky.
Experti: Stížnost nemá šanci
Prezident prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze ale vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství.
Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Zabývat by se tím měl Ústavní soud, podle většiny expertů ale stížnost nemá šanci na úspěch.
Prezident se proti nevoli vyvolané amnestií několikrát ohradil, její kritiku přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu z roku 1997. "Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než 20 let v politice prosazuji," uvedl již počátkem ledna.
Nynější průzkum CVVM se netýkal jen důvěry v prezidenta, ale i v další instituce a činitele - vládu, sněmovnu, Senát, krajská a obecní zastupitelstva, starosty a hejtmany. Na rozdíl od propadu důvěry v prezidenta u těchto institucí a představitelů veřejné moci žádné výrazné změny oproti prosinci nenastaly.
Nejdůvěryhodnější jsou pro veřejnost obecní zastupitelstva a starostové, jimž shodně věří 58 procent dotázaných. Nejméně lidé důvěřují vládě a sněmovně, kabinetu věří 12 procent lidí, dolní komoře 11 procent.