Poklad našli na procházce dva mladí lidé v místě rozrytém divočáky. V listí se třpytila zlatá mince a okolo bylo několik stříbrných. Když zvedli malý plochý kámen, uviděli celý poklad a zavolali do muzea. Milan Metlička z muzea, který nález vyzvedával, odmítl, že by ho našli hledači kovů s detektorem. V rozryté půdě byly i stopy divokých prasat.
Pokud by poklad našel hledač s detektorem, neměl by nárok na nálezné. Na desetinu ceny má nárok jen náhodný nálezce. Bude záležet na kraji, zda mu přizná nálezné z historické hodnoty, nebo z ceny kovu, která je asi 400 tisíc, řekl Metlička. Nález odborníci dva měsíce čistili, muzeum mince v budoucnu vystaví.
Podle odborníků nelze říci, zda 92 zlatých mincí o hmotnosti 325,88 gramů a více než 300 stříbrných mincí v lese v mělké skrýši narychlo ukryl před náhlým nebezpečím třeba zástupce kláštera, nebo naopak lupič, který se jej zmocnil. V době ukrytí dobové záznamy zmiňují na panství kláštera lokální spory, někdy i doprovázené násilnými akcemi.
Mince z ryzího zlata byly ve velmi dobrém stavu s dobře patrnou ražbou. Díky své stálé ryzosti, velikosti a hmotnosti byly florény i dukáty v Evropě univerzálním a všude uznávaným platidlem. "Dá se říci, že to bylo takové středověké euro," řekl Metlička. Zhruba milimetr silné zlaté plíšky mají v průměru asi 16 až 17 milimetrů a váží 3,5 gramu. Protože se tyto mince nedostávaly do běžného oběhu, jsou dobře zachované.
Naopak stříbrné, téměř třícentimetrové, groše Lucemburků byly v oběhu a ražba na nich je mnohdy setřená. Podle Metličky se mezi sběrateli pohybuje hodnota stříbrných grošů od stokorun po tisícikoruny, hodnota zlatých dukátů dosahuje desítek tisíc korun.
Poklad obsahoval například zlaté uherské dukáty, dukáty Karla IV., dukáty s císařskou korunou Karla IV., zlaté dukáty Albrechta Rakouského, Ruprechta I. Falckého a hanzovního města Lübeck. Mezi stříbrnými mincemi bylo několik grošů Václava II. a Jana Lucemburského a 339 stříbrných grošů Karla IV. Zlaté mince jsou většinou ze 40. - 50. let 14. století, ze stříbrných je nejstarší groš Václava II. z doby krátce po roce 1300.
Nálezy depotů s mincemi nejsou v kraji ojedinělé. Koncem roku 2016 našel chodec v lese na Rokycansku džbán s 521 stříbrnými mincemi, ukrytý nejspíš za husitských válek. Podle tehdejšího Frýdova vyjádření šlo o jeden z největších mincovních nálezů na západě Čech za posledních 30 let. Jedním z největších nálezů bylo objevení 3756 mincí od 14. do 17. století při archeologickém průzkumu na náměstí v Kašperských Horách v roce 2009.
