„Kleopatra je ve sluneční soustavě opravdu výjimečná,“ říká vedoucí výzkumu Franck Marchis. „Díky zkoumání objektů zcela vybočujících z řady věda dosahuje velkého pokroku. Myslím, že jedním z takových těles je i Kleopatra. Pochopením tohoto komplikovaného systému se můžeme naučit mnoho nového o sluneční soustavě,“ doplňuje.
Planetka Kleopatra obíhá spolu s ostatními tělesy kolem Slunce v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Kvůli jejímu neobvyklému tvaru ji vědci označují jako kost pro psa. V roce 2008 objevil Franck Marchis a jeho kolegové dvojici malých těles obíhajících kolem Kleopatry. Měsíce byly pojmenovány po dětech slavné egyptské královny, AlexHelios a CleoSelene.
Výzkum započal již před 20 lety. Nyní se však vědci o asteroidu Kleopatra dozvěděli ještě více, a to díky jednomu z pokročilých systémů adaptivní optiky využívaných dalekohledy ESO/VLT. Adaptivní optika pomáhá korigovat zkreslení způsobené zemskou atmosférou. Díky zmiňovaným korekcím byl přístroj SPHERE schopen detailně zobrazit planetku Kleopatra při jejím přiblížení na 200 milionů kilometrů od Země.
Rotace planetky astronomům umožnila těleso sledovat z různých úhlů a mohli tak vytvořit dosud nejpřesnější 3D model jeho tvaru. Nová zjištění uvádí, že jeden z laloků je větší než druhý. Vědci upřesnili také objem a délku objektu, kterou stanovili na 270 kilometrů.
Ve druhé studii popisuje tým vědců oběžné dráhy obou měsíců této planetky. Možné parametry drah měsíců už sice udávaly předchozí výzkumy, ale nová pozorování ukázala, že se nacházejí jinde, než se původně předpokládalo. „Tento rozpor bylo třeba vyřešit, protože pokud jsou špatně dráhy měsíců, je špatně vše, včetně hmotnosti Kleopatry,“ říká Miroslav Brož.
Nyní se týmu podařilo popsat, jakým způsobem gravitace Kleopatry ovlivňuje pohyb měsíců, díky čemuž mohli přesně určit i jejich oběžné dráhy. Také byli schopni spočítat hmotnost planetky. Ta je o 35 procent nižší, než se odhadovalo původně.
Díky novým objevům byli vědci zároveň schopni spočítat průměrnou hustotu planetky, která je podstatně nižší, než se domnívali dříve. Hustota udává také strukturu tělesa - ta je pórovitá, připomínající hromadu suti. Z toho vědci usuzují, že Kleopatra vznikla po velké srážce opětovným seskupením úlomků.
Nesoudržná struktura a způsob rotace planetky naznačují také vznik jejích měsíců. Kleopatra se otáčí vysokou rychlostí, při které vymršťuje drobné úlomky. Ty se seskupily a utvořily měsíce AlexHelios a CleoSelene. Vědci říkají, že Kleopatra svým měsícům takzvaně dala život.
Nyní se připravuje nový dalekohled ESO/ELT, s ještě pokročilejším systémem adaptivní optiky. Ten bude pro zobrazování vzdálených planetek ideální. „Už se nemůžu dočkat, až na Kleopatru namíříme dalekohled ELT, abychom zjistili, jestli tam nejsou ještě další měsíce, a zpřesnili dráhy s cílem zaznamenat drobné změny,“ dodává Marchis.
Průzkum planetek mimo oběžnou dráhu Země
- Do deseti let se česká firma SAB Aerospace, zaměřená na kosmický průmysl, chystá vyslat misi k asteroidu mimo oběžnou dráhu Země. Družice by kolem něj měla proletět a určit složení jeho povrchu. Využije k tomu laser, který odpaří kus asteroidu a kamera následně určí jeho složení stejně, jako složení plazmatu meteorů.
- "V budoucnu si lze také představit flotilu malých satelitů zkoumajících meziplanetární prach uvolněný z asteroidů pomocí hmotnostních analyzátorů, stejně, jako to bude demonstrovat projekt Slavia," vysvětluje Martin Ferus ze SAB Aerospace.
- Projekt Slavia (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) vznikl na poptávku Evropské kosmické agentury a českého ministerstva dopravy, které na misi a související projekty vyčlenilo přes miliardu korun. Do čtyř let Češi vyšlou na oběžnou dráhu Země dvě družice. Ty mají zkoumat složení malých těles, jež se pohybují sluneční soustavou, meteoroidů a asteroidů, neboli planetek. Přinést by měly informace, na kterém z mnoha vesmírných těles by mělo dobývání surovin význam.
