Olomouc - Téměř padesát hektarů úrodných polí u Olomouce má navždy zmizet. Jejich proměnu v průmyslový park předběžně posvětilo ministerstvo životního prostředí, ač navenek stavění na zelených loukách kritizuje.
Olomouckému magistrátu ministerstvo zatím udělilo souhlas se změnou územního plánu. Nyní bude jednat o odnětí kvalitní zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
Ministerstvo rozhoduje o odnětí půdy z fondu u všech pozemků s rozlohou nad deset hektarů. Podle zkušeností ochránců přírody obvykle velcí investoři souhlas dostanou.
"Je to problém. Ministerstvo bohužel někdy deklaruje navenek něco jiného, než co nakonec posvětí," myslí si například vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie brněnské zemědělské univerzity František Toman.
Klíčové selhání
Před dvěma lety kritizoval ministr životního prostředí Martin Bursík postup státu a firmy Hyundai, když kvůli obří automobilce zmizely v krajině pod Lysou horou stovky hektarů půdy.
"Nenávratně vytěsňujeme krajinu a nahrazujeme ji betonem a střechami," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Tohle je mimořádné selhání období po listopadu. Teď, když už největší boom a tlaky jsou pryč, musíme si sednout, zamyslet se nad tím a tu půdu chránit účinněji," plánoval zelený ministr.
Byli to ale právě jeho úředníci, kteří nyní souhlasili v rozporovém řízení s ministerstvem pro místní rozvoj s vymezením "ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit a zvýšení pracovních příležitostí na území města Olomouce" na 47 hektarech vysoce bonitní půdy u obchvatu města.
"Dojednali jsme vlastně kompromis. Původně bylo navrženo 100 hektarů pozemků pro využití jako průmyslová zóna. Ministerstvo nesouhlasilo z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Došlo k redukci na přibližně 47 hektarů," říká ředitel Odboru ochrany horninového a půdního prostředí ministerstva Martin Holý.
K vyjmutí půdy ze zemědělského fondu sice zatím nedošlo, už díky zmíněnému kompromisu má ale magistrát volnou ruku ve schválení změny územního plánu. A vlastně i záruku, že v budoucnu nebude s odnětím alespoň 47 hektarů půdy ze zemědělského půdního fondu problém.
"V obecné rovině se dá říci, že pokud by byly zachovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu, pak odsouhlasení územního plánu se považuje za odstranění střetu zájmů," vysvětlila mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová.
Je to levné. A hned u dálnice
Technologický park s budovami pro lehkou výrobu, vědu, výzkum, administrativu a skladování chce nedaleko městské části Slavonín stavět místní firma Gemo. Olomoucká radnice si slibuje, že v parku vzniknou až dva tisíce pracovních míst.
Pole za městským obchvatem jsou podle studie, kterou si radnice nechala vypracovat, pro umístění technologického parku v Olomouci nejvhodnější. Mají totiž výborné dopravní napojení.
Nejvýhodnější jsou ovšem úrodná pole na Hané pro investora. Ceny i té nejúrodnější ornice jsou v Česku velmi nízké a jejich odnětí ze zemědělského půdního fondu také není drahé. Pro investory je tak naprosto bezpředmětné kupovat mnohem dražší pozemky v takzvaných brownfields, jak by si představovali ekologové.
Zlepšit by to mohla až novela zákona, kterou předložil sněmovně ministr Bursík. Novela zavádí mnohem vyšší ceny za vyjmutí půdy z fondu. U těch nejvýnosnějších zemědělských půd stoupnou odvody až desetinásobně - tedy na milion korun za hektar.
Jenže zákon je teprve před druhým čtením ve sněmovně. Úrodná pole u Olomouce tak zmizí pod betonem ještě za hubičku. A s posvěcením ministerstva, které má půdu chránit. Ročně takto v Česku zmizí kolem 50 čtverečních kilometrů kvalitní zemědělské půdy.
