Tragédie se stala v činžovním domě v Polní ulici. Sousedé nejprve klepali na dveře bytu v prvním nadzemním podlaží, a když nikdo neotvíral, zavolali na tísňovou linku městských policistů.
Strážníci, kteří byli na místo povoláni před jedenáctou hodinou dopolední, si ke spolupráci povolali i hasiče. "Po násilném otevření předmětného bytu byly v obývacím pokoji nalezeny bez známek života tři osoby a jedno zvíře, pes. Ani přivolaná osádka sanitního vozidla již nedokázala zemřelým osobám pomoci," uvedl policejní mluvčí René Černohorský.
Dodal, že na místě byl bez známek života nalezen muž narozený v roce 1965, žena ročník narození 1976 a děvče narozené v roce 2012. "Přítomní hasiči bezprostředně naměřili vysokou hodnotu oxidu uhelnatého ve všech obytných prostorách bytu, byt odvětrali a v koupelně bytu zjistili, že kotel-karma vykazuje svou světelnou signalizací nějakou technickou závadu," uvedl mluvčí.
Mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl uvedl, že přestože záchranáři byli u postižených během několika minut od nahlášení, záchrana už nebyla možná. "Zasahující lékař u všech zjistil přítomnost jistých známek smrti, jejich záchrana již nebyla možná," uvedl Humpl. U zemřelých byly nařízeny zdravotní pitvy.
Policejní i hasičští vyšetřovatelé nyní zjišťují, jak se tragédie stala. Budou prověřovat i technický stav kotle či to, zda měl pravidelné revize. U zemřelých byly nařízeny zdravotní pitvy.
Počet otrav se každoročně snižuje
V minulosti se ročně otrávilo oxidem uhelnatým kolem tisíce lidí a přibližně stovka jich kvůli tomu každý rok zemřela, v posledních letech se ale i v souvislosti s instalací novějších kotlů počet těchto případů snižuje. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) bylo v roce 2020 případů otravy 269, zemřelo při nich 62 lidí.
Jen moravskoslezští záchranáři každoročně ošetří několik desítek lidí s otravou oxidem uhelnatým. Otravy nejčastěji způsobují domácí topeniště - kamna, krby, kotle nebo ohřívače vody. K otravám přispívá také zateplení, výměna oken, a tedy větší utěsnění obydlí, což brání přirozenému pohybu vzduchu a větrání. Tragédiím mohou zabránit detektory oxidu uhelnatého, které signalizují nebezpečný plyn již při velmi malých koncentracích, kdy ještě není přímo ohroženo zdraví ani život lidí, kteří jej dýchají.
Mluvčí hasičů Jakub Kozák uvedl, že detektor uvnitř bytu nainstalován nebyl. "Otravy oxidem uhelnatým z lokálních topidel a ohřívačů vody jsou i v našem kraji poměrně časté a nezřídka končí úmrtím. Hasiči neustále varují před tímto nebezpečím a nabádají k pravidelným kontrolám a opravám těchto zařízení a také k nákupům detektorů. Jejich cena na trhu se dnes pohybuje kolem 1000 korun," dodal Kozák. Připomněl, že oxid uhelnatý je velmi zrádný, protože jde o neviditelný plyn bez zápachu a člověk ho tak nemůže smysly zaregistrovat.
Dnešní otrava oxidem uhelnatým patří k nejtragičtějším událostem svého druhu. V červnu 2010 zemřela v Poděbradech na Nymbursku trojice Rumunů, kteří se otrávili zplodinami z kotle kvůli zanesené spalinové cestě, svou roli sehrálo i extrémně teplé počasí. Také tři lidé zemřeli v lednu 2014 v bytě v Brně-Komárově, kde si nájemníci v bytě přitápěli provizorními kamny v nedostatečně odvětraných prostorách. V posledních letech pak zemřelo na otravu oxidem uhelnatým více lidí třeba v březnu 2018, kdy se otrávila dvojice lidí ve Varnsdorfu na Děčínsku nebo v únoru 2020 dvě seniorky v Mořkově na Novojičínsku.