Praha - Jen pro devět procent Čechů a Češek je důležitá možnost kouřit v restauracích. Pouhá čtvrtina kuřáků a kuřaček chodí do pivnic, barů či klubů hlavně proto, aby si tam mohla zapálit. Většina lidí ale shledává podstatným hlavně možnost setkat se s přáteli, dát si jídlo a pivo.

Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých. Pro je 41 procent kuřáků a kuřaček. Vyplývá to z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos.

"Všude kolem nás se kouření v restauracích zakazuje, jen v České republice to vázne. Jasně přitom převládají nekuřáci nad kuřáky, situaci to ale neodpovídá," uvedl vedoucí studentského projektu Miroslav Slíž.

Slíž uvedl, že podle průzkumu mezi tisícovkou mladých od 18 do 22 let ochutnali lidé první cigaretu ve 14 letech. V této věkové skupině si aspoň občas zapálí 53 procent Čechů a Češek.

Každý den kouří 27 procent dotázaných. Skoro dvě třetiny mladých kuřáků si zapálí v restauracích, barech či na diskotékách. Z příležitostných kuřáků to dělají tři čtvrtiny.

Tři z deseti mladých kuřáků a kuřaček by s kouřením vůbec nezačali, kdyby si v restauracích zapálit nemohli.

Zákaz kouření by uvítaly především ženy

Do průzkumu se loni zapojilo 8488 lidí nad 18 let, z nichž 2576 kouřilo. Proti zákazu kouření byla zhruba pětina všech dotázaných.

Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků a podporují ho více ženy než muži. Rozhodně by o něj naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent.

Víc než čtyři pětiny Čechů a Češek chodí do restaurací kvůli tomu, že se tam sejdou s přáteli. Pro polovinu dotázaných je dalším důvodem jídlo a pro 45 procent lidí pivo, jen devět procent si chce zakouřit.

Setkání s přáteli přivádí do restaurací i čtyři pětiny kuřáků. Polovina se zmínila i o pivu, 43 procent o jídle. S cílem zapálit si tam jde 24 procent těch, co kouří.

Od majitelů nekuřáckých podniků se autoři výzkumu dozvěděli, že pokud hosté nekouří, snědí a vypijí více. Dá se tak očekávat zvýšení návštěvnosti o tři až šest procent.

Podle Zdeňky Učňové z projektu Evropské komise na podporu odvykání, Ex-kuřáci jsou nezastavitelní, by sice kvůli zákazu kouření možná někteří kuřáci do restaurací přestali chodit, místo nich by ale přišla jiná klientela - třeba rodiny s dětmi.

"Kuřák sedí u pěti piv a vykouří 20 cigaret. Čtyřčlenná rodina přijde na jídlo. Dá si polévku, hlavní jídlo, nápoje. Utratí víc," řekla Učňová.

Ročně by to přineslo kolem šesti miliard korun, dodal Slíž. Podotkl, že například v Irsku zákazníků po zákazu kouření přibylo o 15 procent.

Podle předního českého chirurga Pavla Pafka 85 procent operovaných pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci. U pasivních kuřáků se vyskytuje choroba o 18 procent častěji než u nekuřáků.

S názorem, že by zákaz kouření zasáhl do soukromého vlastnictví, profesor nesouhlasí. "Stát kontroluje jídlo, pití i sociální zařízení v restauracích. Když selhal, viděli jsme 40 rakví kvůli metanolu.

Na jedné straně máme soukromé vlastnictví, na druhé zdraví," uvedl Pafko. Podle něj se sice na daních za cigarety ročně vybere kolem 20 miliard korun, ale jen za nemocniční léčbu kuřáků se vydá 23 miliard.