Třetina zájemců o pedagogiku učit nechce. Studentky vymyslely, jak místo nich nalákat "neučitele"

Klára Galová
3. 5. 2016 14:26
Z průzkumu společnosti Scio vyplynulo, že třetina studentů hlásících se na pedagogiku do budoucna vůbec učit nechce. Jejich "výpadek" mohou naopak nahradit studenti jiných oborů, kteří nevylučují, že by je učení bavilo. Na ty cílí projekt studentek Karlovy univerzity Sandry Feyglové a Jany Fryzelkové s názvem Výluka. Dává studentům možnost vyzkoušet si roli učitele na základní škole. Pak se můžou rozhodnout, zda si doplní vzdělání o pedagogické minimum.
spoluzakladatelka Vyluky Jana Fryzelková při výuce v Poběžovicích.
spoluzakladatelka Vyluky Jana Fryzelková při výuce v Poběžovicích. | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Zatímco každý třetí uchazeč o studium na pedagogických fakultách vůbec učit nechce, téměř pětina těch, kteří se hlásí jinam, si dokáže představit, že by je práce učitele bavila. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Scio.

Na druhou zmíněnou skupinu cílí projekt studentek Sandry Feyglové a Jany Fryzelkové s názvem Výluka. "Jana studuje molekulární biologii, já informační studia a knihovnictví. Obě nás ale lákalo učení, i když o studiu pedagogiky jsme nikdy vážně neuvažovaly," popisuje Feyglová, jak vznikla myšlenka spolku, který chce umožnit studentům nepedagogických oborů, aby si vyzkoušeli učit.

Samy nebyly spokojené s tím, jak se učilo na základních školách, které navštěvovaly. Rozhodujícím momentem bylo, když se Feyglová před dvěma roky v Londýně setkala s dívkou, která byla zapojena do projektu Teach first zprostředkovávajícího partnerství mezi školami, univerzitami a dalšími institucemi. Nic podobného tehdy v Česku nebylo.

Studenti učili ve vyloučené lokalitě

Minulý měsíc si obě dívky s dalšími dvěma vysokoškoláky poprvé vyzkoušeli, jaké to je, stát před třídou v roli učitelů. Účastnili se totiž pilotního výjezdu do inkluzivní školy v sociálně vyloučené lokalitě v Poběžovicích u Domažlic. Studentky tam oproti původnímu plánu "hodili do vody".

"Měly jsme plán, že v pondělí a v úterý půjdeme na náslech k vyučujícím, ve středu jsme si měly zkusit tandemové vyučování a ve čtvrtek a pátek jsme měly učit samy. V úterý ale hodně nasněžilo, takže se několik učitelů nedostalo do školy, přišla řada na nás a šly jsme suplovat," popisuje zážitky Feyglová.

Přestože je od výuky ve vyloučené lokalitě nejprve odrazovali sami studenti pedagogiky, hodnotí týden kladně. "Po týdnu v Poběžovicích jsme zjistily, že s těmi žáky je trošku víc práce a člověk musí najít specifickou cestu, jak s nimi spolupracovat, ale není to nic těžkého," myslí si Fryzelková. Její kolegyně dodává, že práce v takové lokalitě nakonec rozvíjí i samotného vyučujícího.

Spolupráci přislíbily dvě základní školy

Dosud studentky Karlovy univerzity navázaly spolupráci kromě poběžovické školy i s Červeným Kostelcem. Ostré spuštění spolku plánují na začátek následujícího akademického roku. S otázkou financování hodlají oslovit svou domovskou univerzitu, aby pro zájemce nevznikala finanční bariéra.

Samotnému výjezdu má předcházet psychologicko-pedagogická příprava, seznámení s učiteli v cílových základních školách či víkendové pobyty, během nichž se skupiny potenciálních budoucích učitelů sblíží a vymění si informace. Do budoucna dívky nevylučují ani možnost zprostředkování výuky v Praze, což by bylo pro některé časově úspornější.

"Ukázalo se, že podobně smýšlí mnoho našich spolužáků. Doufáme, že některé z nich učení chytne natolik, že se mu budou věnovat i do budoucna," doufají zakladatelky Výluky. Zároveň si však uvědomují, že se může stát, že někteří po týdnu zjistí, že je práce učitele nebaví, nebo že ji nezvládají. V opačném případě chtějí studenty směřovat k tomu, aby si udělali pedagogické minimum.

Pedagogická fakulta je často záchranná možnost

Projekt Výluka reaguje na situaci v českém školství. Podle průzkumu společnosti Scio třetina uchazečů o pedagogické fakulty vůbec učit nechce. "Mnoho studentů volí pedagogiku jako záchrannou možnost," říká Štěpán Pudlák ze společnosti Scio. Pětina z těch, kteří se nechystají na pedagogickou fakultu, však nevylučuje, že by je učení bavilo.

Ti, kteří mají v plánu učit, mají výrazně horší studijní předpoklady. "Podle přepočtu percentilu z testů na IQ vychází, že 37 % lidí hlásících se na pedagogiku má IQ nižší než sto. Ti, kteří se na pedagogiku nehlásili a učit neplánují, ale možná by je to bavilo, dosahují ve 23 % IQ nad sto dvacet," říká ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Hlídky zachránily 84 migrantů v Lamanšském průlivu

Hlídky vojenského námořnictva a francouzského četnictva zachránily v sobotu u pobřeží severní Francie 84 migrantů, kteří se na palubě čtyř plavidel pokoušeli překonat Lamanšský průliv a doplout do Británie. Ve dvou případech byly mezi trosečníky i ženy a děti.

Aktualizováno před 1 hodinou

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. 600 delegátů na víkendovém sjezdu v Drážďanech připravuje volební program. Původně měli vybrat i volební lídry, nakonec o nich ale budou hlasovat místo delegátů členové. 

Od rána se v saské metropoli konají proti AfD demonstrace, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou. 

Strana se kromě vnitřních třenic potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy