Praha – Téměř každý třetí Evropan je nakažen latentní, tedy skrytou formou tuberkulózy. Česko, ačkoli má dlouhodobě nízké počty nemocných s potvrzenou TBC, není výjimkou.
Lékaři se proto chtějí zaměřit více na skryté případy nakažení. Pacient se při nich nakazil tuberkulózními bacily, avšak nemá žádné příznaky a rentgenová vyšetření nic neodhalí. TBC u něj může následně propuknout s nastávajícím věkem nebo při jiné nemoci. Pomoci jim v tom mají i nové a citlivější imunologické testy, které mohou přítomnost bacilu odhalit.
„Počet nových případů TBC zatím neustále lehce klesá, udržet tento trend je ale velkým organizačním problémem,“ sdělil novinářům při příležitosti Světového dne tuberkulózy Vítězslav Kolek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). "Je totiž stále obtížnější udržovat dostupnost léků, očkovacích vakcín a diagnostických testů," doplnil.
Největší problém je tuberkulóza necitlivá na léčbu
Podle lékařů se samotný bacil neustále mění a reaguje na léčbu, která je prováděna. Pacienti tak musí dostávat kombinaci nejméně čtyř až pěti různých chemikálií, aby mohli s nemocí bojovat. Za největší problém považují odborníci tzv. multirezistentní TBC, tedy tuberkulózu necitlivou na léčbu.
„V roce 2012 jsme zachytili čtyři případy, a přestože jde o malý počet, náklady na léčbu jsou daleko vyšší než na léčbu tuberkulózy citlivé na léky,“ řekla primářka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková.
Podle ní je léčba velmi náročná, protože při ní pacienti pobývají v nemocnici několik měsíců i let za velmi přísných hygienických a protiepidemických opatření. Léky pro takto nemocné jsou navíc drahé a musí se dovážet. „Léčba pacienta tak vyjde na statisíce korun. Často jde o nepojištěné nemocné ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jsou léčeni na náklady ČR. Účinnou izolací a léčbou ale chráníme rozšíření této nebezpečné formy tuberkulózy na našem území,“ doplnila Vašáková.
Rizikové skupiny: Bezdomovci, HIV pozitivní a cizinci
Pozitivní je podle předsedy ČARO Kolka to, že se v diagnostice objevují stále nové a citlivější imunologické testy, které nahrazují ty starší, jako je například kožní test tuberkulinem. Tyto testy jsou jednak rychlejší, a lékař tak může nemoc dříve diagnostikovat, pomáhají však také hledat nové rizikové populace, které vyžadují speciální ochranné režimy.
Podle primářky Vašákové se samotné rizikové skupiny zásadně nemění. „O tuberkulóze stále platí, že je převážně nemocí chudých, válek, hladomoru a bídy v rozvojovém světě,“ sdělila.
V Česku se podle ní nemoc nejčastěji vyskytuje u bezdomovců, nemocných se sníženou imunitou, lidí HIV pozitivních a také přistěhovalců ze zemí s vysokým výskytem TBC.
To platí především pro země bývalého Sovětského svazu, ale také Vietnamu či Mongolska. Podle Kolka se nedá na nemoc koukat pouze pohledem Česka, ale musí se brát celosvětově. Dokud existuje volný pohyb lidí, není možné se před nemocí izolovat. Proto podle něj nebude TBC v Evropě ještě velmi dlouho vymýcena.
Zrušení plošného očkování se na statistikách neprojevilo
Za loňský rok je zatím nahlášeno 470 nových případů onemocnění TBC. Data za předešlý rok se vždy sbírají do konce dubna, podle zkušeností statistiků z minulých let se však jedná o zhruba 95 procent výsledného čísla. V roce 2012 bylo v ČR evidováno 611 nových onemocnění TBC.
Negativně se na statistice nemocných neprojevilo ani zrušení plošného očkování. Česko se v listopadu 2010 rozhodlo ponechat vakcínu pouze u rizikových skupin dětí.
„Očkovací látka proti TBC, tzv. BCG vakcína na rozdíl od jiných účinných vakcín nedokáže spolehlivě ochránit proti nemoci. Její předpokládaný efekt je ochrana před komplikovanou formou onemocnění – v případě, že je podána novorozencům, kde hrozí přímé riziko této nemoci - právě sporný efekt je spojený s relativně vysokým rizikem nežádoucích reakcí po očkování. To vše jsou důvody pro rušení plošných vakcinačních programů ve vyspělých státech s nízkou incidencí této nemoci,“ uvedla Hana Cabrnochová, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Světový den tuberkulózy je výročím přednášky německého lékaře Roberta Kocha, který na ní odhalil bacil Mycobacterium tuberculosis, který TBC způsobuje.
