Totalitní dokumenty se začerňovat nebudou, rozhodl Ústavní soud. Souhlas žijících lidí není třeba

Adéla Skoupá Adéla Skoupá, Tomáš Pergler
Aktualizováno 11. 1. 2017 15:27
Archiváři a badatelé se nakonec nemusí bát okleštění historických pramenů a uzamčení cenných svazků svědčících o obou totalitách. Ústavní soudci ve středu rozhodli o tom, že neomezí přístup k dokumentům některých soudů, prokuratur nebo třeba bezpečnostních složek. Návrh na zásah do zákona přišel na Ústavní soud z Nejvyššího soudu před třemi lety.
Foto: Jakub Plíhal

Praha – Lidé budou mít dál volný přístup k materiálům po bývalé Státní bezpečnosti. Ústavní soudci ve středu rozhodli o tom, že nezruší pasáž v archivním zákonu, která umožňuje volné studium v úředních pramenech z období před rokem 1990.

Omezit přístup k archiváliím navrhl před třemi lety Nejvyšší soud. Protože šlo o střet ústavních práv na informace a ochranu soukromí, museli o případu rozhodnout ústavní soudci. Pokud by návrh schválili, hrozilo, že se badatelé k cenným archiváliím vůbec nedostanou, nebo je získají se začerněnými osobními údaji. Tím by často ztratily svou informační hodnotu, a pro historiky, spisovatele ale i běžné zájemce by tak byly nepoužitelné.

"Případné zrušení uvedeného odstavce zákona by jednak paralyzovalo činnost Archivu bezpečnostních složek, jednak by de facto znemožnilo historické bádání nejen o době po roce 1945, ale dotklo by se i archivních souborů z doby okupace," upozorňuje na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů. (ÚSTR). Právě jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek spravuje většinu materiálů po bývalé komunistické státní policii.

Pokud by změna prošla, archivářům by přibyly hodiny práce se začerňováním osobních a citlivých údajů ve svazcích. Pokaždé, kdy někdo požádá o archiválii, by se museli zabývat každým jménem, které se ve spisech objeví. Zjišťovali by, zda daný člověk ještě žije a zda s poskytnutím údajů souhlasí. "To je v podstatě administrativně nemožné," řekla ve středu Českému rozhlasu ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. "Pro nás by to skutečně znamenalo fakticky uzavření našeho archivu," uvedla.

Proti zásahu už se dřív ozvali i historici a archiváři, postavila se za ně i vláda. Vše začalo před třemi lety, kdy bývalý politický vězeň zažaloval Archiv bezpečnostních složek. Vadilo mu, že České televizi zpřístupnil jeho spis s citlivými údaji, který na něj vedla komunistická Státní bezpečnost. Případ došel až k Nejvyššímu soudu, který jej předal tomu Ústavnímu, aby rozhodl, zda nejsou archivní údaje příliš otevřené. 

Bývalý vězeň je i po středečním verdiktu přesvědčen, že sporná pasáž v zákona o archivnictví je protiústavní. "Nález Ústavního soudu nepovažuji za právní, ale politické rozhodnutí. Nechám jej prozkoumat Evropským soudem pro lidská práva," řekl HN muž, který nechtěl zveřejnit své celé jméno.

Podle senátorky a bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové to byl "nejpolitičtější" případ, který soud v posledních letech projednával. V podobném a názorově vyhraněném souboji se soudci střetli v roce 2008, kdy těsně odmítli návrh na zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tentokrát nechybělo mnoho a "uzavření" archiválií by prošlo. Pro změnu zákona bylo třeba devět hlasů ústavních soudců z patnácti, nakonec jich hlasovalo sedm. Mezi nimi i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V nálezu upozornili na potřebu ochrany osobních údajů a na to, že se informace shromažďovaly pomocí sledování, odposlechů nebo výslechů pro účely potlačování práv a svobod dotčených lidí.

"Ochrana osobních údajů je důležitá. Jenomže nesmíme zapomenout na to, že archivy byly deset let otevřené a řada informací 'je venku'. A kdyby se uzavřely, znamenalo by to, že oficiálně z archivu informace získat nemůžete, ale neoficiálními cestami by pronikaly," upozorňuje mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Ryjáček.

Podle Oldřicha Tůmy, ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, by změna některým badatelům mohla velmi zkomplikovat práci. "Mohlo by to mít velmi negativní dopad na řešení projektů, které mají své termíny. Kdybyste se třeba rok nedostali k dokumentům, které potřebujete, byl by to problém," říká historik. 

 

Právě se děje

před 16 minutami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy