Totalitní dokumenty se začerňovat nebudou, rozhodl Ústavní soud. Souhlas žijících lidí není třeba

Adéla Skoupá Adéla Skoupá, Tomáš Pergler
Aktualizováno 11. 1. 2017 15:27
Archiváři a badatelé se nakonec nemusí bát okleštění historických pramenů a uzamčení cenných svazků svědčících o obou totalitách. Ústavní soudci ve středu rozhodli o tom, že neomezí přístup k dokumentům některých soudů, prokuratur nebo třeba bezpečnostních složek. Návrh na zásah do zákona přišel na Ústavní soud z Nejvyššího soudu před třemi lety.
Foto: Jakub Plíhal

Praha – Lidé budou mít dál volný přístup k materiálům po bývalé Státní bezpečnosti. Ústavní soudci ve středu rozhodli o tom, že nezruší pasáž v archivním zákonu, která umožňuje volné studium v úředních pramenech z období před rokem 1990.

Omezit přístup k archiváliím navrhl před třemi lety Nejvyšší soud. Protože šlo o střet ústavních práv na informace a ochranu soukromí, museli o případu rozhodnout ústavní soudci. Pokud by návrh schválili, hrozilo, že se badatelé k cenným archiváliím vůbec nedostanou, nebo je získají se začerněnými osobními údaji. Tím by často ztratily svou informační hodnotu, a pro historiky, spisovatele ale i běžné zájemce by tak byly nepoužitelné.

"Případné zrušení uvedeného odstavce zákona by jednak paralyzovalo činnost Archivu bezpečnostních složek, jednak by de facto znemožnilo historické bádání nejen o době po roce 1945, ale dotklo by se i archivních souborů z doby okupace," upozorňuje na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů. (ÚSTR). Právě jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek spravuje většinu materiálů po bývalé komunistické státní policii.

Pokud by změna prošla, archivářům by přibyly hodiny práce se začerňováním osobních a citlivých údajů ve svazcích. Pokaždé, kdy někdo požádá o archiválii, by se museli zabývat každým jménem, které se ve spisech objeví. Zjišťovali by, zda daný člověk ještě žije a zda s poskytnutím údajů souhlasí. "To je v podstatě administrativně nemožné," řekla ve středu Českému rozhlasu ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. "Pro nás by to skutečně znamenalo fakticky uzavření našeho archivu," uvedla.

Proti zásahu už se dřív ozvali i historici a archiváři, postavila se za ně i vláda. Vše začalo před třemi lety, kdy bývalý politický vězeň zažaloval Archiv bezpečnostních složek. Vadilo mu, že České televizi zpřístupnil jeho spis s citlivými údaji, který na něj vedla komunistická Státní bezpečnost. Případ došel až k Nejvyššímu soudu, který jej předal tomu Ústavnímu, aby rozhodl, zda nejsou archivní údaje příliš otevřené. 

Bývalý vězeň je i po středečním verdiktu přesvědčen, že sporná pasáž v zákona o archivnictví je protiústavní. "Nález Ústavního soudu nepovažuji za právní, ale politické rozhodnutí. Nechám jej prozkoumat Evropským soudem pro lidská práva," řekl HN muž, který nechtěl zveřejnit své celé jméno.

Podle senátorky a bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové to byl "nejpolitičtější" případ, který soud v posledních letech projednával. V podobném a názorově vyhraněném souboji se soudci střetli v roce 2008, kdy těsně odmítli návrh na zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tentokrát nechybělo mnoho a "uzavření" archiválií by prošlo. Pro změnu zákona bylo třeba devět hlasů ústavních soudců z patnácti, nakonec jich hlasovalo sedm. Mezi nimi i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V nálezu upozornili na potřebu ochrany osobních údajů a na to, že se informace shromažďovaly pomocí sledování, odposlechů nebo výslechů pro účely potlačování práv a svobod dotčených lidí.

"Ochrana osobních údajů je důležitá. Jenomže nesmíme zapomenout na to, že archivy byly deset let otevřené a řada informací 'je venku'. A kdyby se uzavřely, znamenalo by to, že oficiálně z archivu informace získat nemůžete, ale neoficiálními cestami by pronikaly," upozorňuje mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Ryjáček.

Podle Oldřicha Tůmy, ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, by změna některým badatelům mohla velmi zkomplikovat práci. "Mohlo by to mít velmi negativní dopad na řešení projektů, které mají své termíny. Kdybyste se třeba rok nedostali k dokumentům, které potřebujete, byl by to problém," říká historik. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 51 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Vasův běh, závod Ski Classics v dálkovém lyžování ve Švédsku (90 km):

Muži: 1. Gjerdalen (Nor./XPND) 3:28:18,4, 2. Karlsson (Švéd./Lager 157) -36,3, 3. Vokujev (Rus./Russian Winter Team) -1:01,4, …25. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -4:23,8, 34. Řezáč (ČR/Slavia pojišťovna) -7:12,3, 41. Šrail (ČR/Vltava Fund) -8:28,0.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Persson (Švéd./Lager 157) 1020, 2. Gjerdalen 990, 3. Vokujev 900, …22. Pliska 213, 31. Šrail 148, 34. Štoček (ČR/Vltava Fund) 127.

Ženy: 1. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) 3:52:08,2, 2. Björgenová (Nor./Ragde Eiendom) -42,0, 3. Dahlová (Švéd./Rammuden) -4:59,1, 4. Murudová (Nor./Kaffebryggeriet) -5:16,1, 5. Smutná (ČR/eD system Bauer) -6:16,6, …21. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -21:38,4, 24. Moravcová (ČR/Slavia pojišťovna) -22:52,4.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Korsgrenová 1270, 2. Dahlová 950, 3. Fletenová (Nor./Koteng) 785, 4. Larssonová (Švéd./Ramudden) 675, 5. Smutná 650, …11. Grohová 294, 20. Hujerová (ČR/Slavia Pojišťovna) 197.

Zdroj: ČTK
Další zprávy