Od nepaměti lidé v Evropě sledují jev, pro který se ve slovanských zemích vžil název babí léto. Na přelomu září a října se téměř každý rok před příchodem zimy ještě jednou ozve slunce a přinese s sebou několik dnů či týdnů teplého počasí a jasné oblohy.
Výjimku nepřinesl ani letošek. Přesto je něco jinak. Že kalendářní i astronomické léto už dávno skončilo, připomíná snad jen brzký západ slunce, chladnější noci a žloutnoucí listí na stromech. Je začátek října, ale týdny téměř nezapršelo a teploty dál útočí na třicítku. Tak výrazně, jak to Česko ještě nezažilo.
"Letošní začátek podzimu bude v průměrných i maximálních teplotách zřejmě nejteplejší v historii měření," odhaduje meteorolog Petr Dvořák. Abnormálně teplé bylo toto období třeba i v letech 1942, 1985, 2001 nebo 2015. Letošek ale patrně tyto roky překoná, jak ukazují dosavadní data. Rekordy hlásí stanice po celém Česku.
Uplynulé září se zapsalo jako dosud nejteplejší třeba v pražském Klementinu, kde se měří od roku 1775. Průměrná měsíční teplota dosáhla 19,6 stupně Celsia. To je o 4,4 stupně více, než jaký byl normál od začátku měření do roku 2014. Ještě výrazněji překonaly zářijové teploty dlouhodobý průměr v Brně, a to o celých pět stupňů.
A nejde jen o Česko. Letošní září bylo nejteplejší v historii měření i z hlediska celého světa, oznámila ve středu japonská meteorologická služba. Dosavadní rekord převýšilo o 0,5 stupně Celsia.
Teplo má být navíc i nadále. "První říjnové dny jsou zatím kolem tří stupňů nad odpovídajícím průměrem," přibližuje při pohledu do svých záznamů Dvořák.
Hurikány i málo mlhy
Za neobvykle teplým podzimem stojí souhra několika meteorologických jevů. Suché a horké počasí spojené s babím létem do Česka v druhé polovině září většinou přináší přicházející tlaková výše. Tu ale letos ještě o něco dříve doplnila další tlaková výše související s meteorologickým jevem Omega, jehož působením se počasí v Evropě prakticky obrátilo "vzhůru nohama". Zatímco v Česku bylo horko a sucho, Řecko i další jižní země, kde je běžně tepleji než v tuzemsku, hlásily rekordní srážky a povodně.
K oteplení mohl přispět i pohyb hurikánů v Atlantiku, které putují od rovníku až k Evropě, kde se mění na tlakové níže a mohou v oblasti střední Evropy navodit jihozápadní až jižní proudění vzduchu.
"Kdyby se takováto povětrnostní situace vyskytla v červnu až srpnu, daly by se očekávat teploty i kolem 40 stupňů," říká Dvořák. Doplňuje, že počasí ovlivnily letos i mimořádně teplé povrchové vody v Atlantiku a pacifický jev El Niňo.
"Také se v září nezvykle rychle rozpouštěly ranní mlhy a nízká oblačnost," říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Zatímco jindy vydrží klidně i po většinu dne a přinesou s sebou nižší teploty, letos opar mizel už dopoledne.
Letní teploty i v říjnu
Letošní září je o to výjimečnější, že teploty podzimních měsíců se v porovnání s jinými obdobími roku dosud měnily vlivem probíhající klimatické změny jen velmi málo. Září se dokonce oteplovalo vůbec nejpomaleji - o 0,14 stupně za deset let. To u srpna evidují klimatologové za stejné období čtyřnásobný nárůst teplot.
Nyní už by se ale měl podzim oteplovat podobným tempem jako jiné sezony, upozorňuje Zahradníček. Podle klimatických modelů by měly podzimní teploty do poloviny století oproti období let 1981 až 2010 narůst o 1,3 až 2,0 stupně, do konce století o 1,3 až 4,2 stupně. A to v závislosti na tom, jaké množství emisí budou v budoucnu lidé vypouštět do vzduchu.
"Do budoucna musíme očekávat, že celkové oteplení se bude propisovat i do podzimních měsíců a září bude dál měsícem, kdy teplota atakuje třicet stupňů," říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
"V příští dekádě budou chladnější období srovnatelná s letošní teplou vlnou a teplejší fáze budou ještě teplejší. Nebude trvat dlouho a v první polovině října začnou být běžné teploty mezi 20 a 25 stupni," doplňuje meteorolog Dvořák.
To ale neznamená, že budeme čelit jen teplým podzimům. Klimatologové dlouhodobě varují před tím, že nás v příštích desetiletích čekají silnější výkyvy v počasí, a ani toto roční období není výjimkou. "Pokud se podíváme na desítky různých odhadů, tak vzniká obraz Evropy s četnějším výskytem extrémních jevů, a to zejména v její střední a východní oblasti, kam spadá i Česko," říká Trnka.
Podle něj se vlivem změn klimatu zpomaluje rychlost, jakou se pohybují tlakové výše a níže. "Musíme se tím pádem připravit na delší etapy teplého a suchého počasí, ale také třeba období extrémních srážkových úhrnů," dodává klimatolog.
