Praha - Začalo to prý kvůli holce. Jednoho dne na počátku II. světové války měl Miloslav Komínek rande u rybníka poblíž Frýdku-Místku, ale čekal marně, slečna šla jinam s jiným. Rozhodl se, že jí ukáže, o jakého frajera přišla - a protože obdivoval artisty v cirkuse, začal se s kamarády učit chodit po laně. Dotáhli to až k představení ve vesnické sokolovně.
Jestli tím tenkrát dívku okouzlil, to už si Miloslav Komínek nepamatuje, zato se prý nadchnul pro akrobacii tak, že nechtěl dělat nic jiného. Lano, napnuté pár metrů nad zemí, mu brzy bylo málo - po válce tedy začal provádět nebezpečné kousky na hrazdě, zavěšené na aeroplánu...
Miloslav Komínek se narodil 20.června 1926 v rodině frýdeckého hutního mistra Josefa Komínka a jeho ženy Marie. Vyučil se strojním zámečníkem a kinooperatérem, ale živil se jinak - absolvoval výcvik pilota a parašutisty, založil si "leteckou reklamní kancelář" a v letech 1945-48 reprezentoval Československo na řadě mezinárodních leteckých dnů (podle jeho záznamů jich bylo 122). Vystupoval v Evropě, Asii, Africe i Austrálii, vidělo ho prý přes pět miliónů lidí.
Krátce před únorem 1948 vypadala jeho budoucnost docela nadějně - podepsal smlouvy na natočení dvou filmů s americkou společností MGM.
Skopal mě tatínkův bratranec
Nástup komunismu ale Komínkův život zásadně změnil: cesta do ciziny náhle nebyla možná, dostal dopis, v němž mu úřady oznamovaly, že se mu s okamžitou platností zakazuje přístup na veškerá letiště a že se má hlásit na stanici SNB.
Spojil se tedy se skupinou studentů a domluvili se, že přejdou za Mariánskými lázněmi hranice na Západ. Na cestu vyrazili hned v březnu 1948. Měli smůlu, všimla si jich hlídka a zahájila palbu.
Miloslav Komínek vzpomíná: "Bohužel, kilometr nebo dva od hranice jsem dostal průstřel břicha a zůstal jsem ležet. Študáci mě potom, když viděli, že přeci jen ještě dýchám, odnesli do jedné selské usedlosti a tam jsem se probudil... To už byly asi dva dny za mnou."
Příběhy 20. století
- Rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století připravuje tým redaktorů Českého rozhlasu Rádia Česko a neziskového občanského sdružení Post Bellum .
- Novináři natočili více než sedm set svědectví a vzpomínek pamětníků.
- Hodinový dokument věnovaný vzpomínkám bývalého vězně režimu Miloslava Komínka, o kterém pojednává tento článek, můžete slyšet v sobotu 24. listopadu pět minut po 13. hodině na rádiu Česko.
- Projekt momentálně hledá sponzory - vše potřebné najedte na webových stránkách sdružení Post Bellum .
Nepřehlédněte:
Aby neohrozil majitele usedlosti, vydal se v plískanici a v zimě znovu na cestu. Měl však příliš velké bolesti - pohraniční stráž ho objevila, zatkla a odvedla na služebnu: "V té kanceláři, tam mě dotloukli, tam mě dobili. Když jsem ležel na zemi ve zvratkách a ve všem, co prostě z člověka jde vrchem spodkem, tak najednou stál nade mnou kapitán. Dával mi otázky, které padaly jenom v rodině, tzn. diskrétní otázky. A já si říkám: Co to je za chlapa? A pak najednou, když mi dal ještě poslední ránu, když mě zkopal, tak najednou si vzpomínám, říkám si: Pane Bože, vždyť to je tatínkův bratranec! Ano, to byl on."
Komínek putoval do vězení, ale šťastnou náhodou byl propuštěn na amnestii za pár týdnů.
Věděl, že s akrobacií a létáním je konec, že se na svobodu dostal omylem - a že ho přijdou zatknout hned, jak se objeví doma. Přidal se tedy (pod jménem "kapitán Miko") k ilegální protikomunistické skupině, která měla operovat v Beskydech a sbírat informace o pohybech vojenských jednotek.
Jenže: "Všude byla zrada, zrada, zrada. V mé skupině byl taky zrádce," vypráví Komínek. Onen udavač předal policii mapu s přesným označením "partyzánského" tábora - a 6. srpna 1948 policie všechny členy skupiny pozatýkala.
Po vyšetřování Státní bezpečností dostal Miloslav Komínek u soudu v Ostravě trest: 22 let vězení.
"Mágova" pouť po československých kriminálech
Komínek zahájil obvyklou cestu politického vězně po věznicích a pracovních táborech.
Nejdřív seděl v Plzni-Borech: "Tam jsem přišel 11. října 1948. Co jsem tam viděl, to byla pro mě hrůza: chlapi zakovaní v železech, to byla do té doby pro mě španělská dědina. Těch zlodějíčků tam moc nebylo, to plnili političtí vězni."
Za čas se dostal do Jáchymova, do uranových dolů, kde utrpěl těžký úraz páteře. Ještě předtím ale uspořádal kouzelnický program: "Musel jsem nějak bavit lidi, ne? A jelikož jsem to uměl, tak jsem dělal triky. Rekvizity jsem si připravil na šachtě. Na cimře bylo možná pětatřicet kluků, přišel se podívat i náčelník. Udělal jsem si takovou rotačku, z jedný strany se do ní strkalo Rudý právo a z druhý strany z ní vypadávaly táborové peníze. Náčelník na to koukal, v noci pak za mnou přišel a říká: Komínek, vy jste letec, vy jste akrobat, vy jste mág! Velký mág! My na vás musíme dávat pozor, ať nám nefouknete."
Na Komínkův spis prý pak náčelník napsal tuší "Velký mág" - a tohle označení se s ním táhlo až do konce jeho kriminální historie.
Miloslav Komínek byl držen například v Leopoldově a ve Valdicích, na svobodu se dostal roku 1965. O tři roky později emigroval na Západ - a až do pádu čs. komunismu žil v Kanadě.
Pokud vás příběh Miloslava Komínka zaujal a chcete o něm vědět podrobnosti, poslouchejte v sobotu po 13 hodině rádio Česko - pořad Příběhy 20. století.
