Brno - Církev Svědků Jehovových  s definitivní platností prohrála šestiletý boj se státem o to, zda mohou jejich členové zachovávat zpovědní tajemství.

Ústavní soudci totiž odmítli jejich stížnost proti postupu ministerstva kultury, Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu.

V Česku se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo ke Svědkům Jehovovým 23 162 lidí.

Co říká zákon

Svědci Jehovovi totiž nedokázali splnit podmínky stanovené zákonem.

Podle ministerstva kultury především to, že institut zpovědního tajemství je součástí jejího učení nejméně padesát let. Navíc tento institut se týká pouze duchovních a náboženská společnost Svědkové Jehovovi třídu duchovních nemá.

Tento výklad potvrdily i soudy.

"Pokud nejsou osoby, o nichž stěžovatelka (náboženská společnost) tvrdí, že vykonávají duchovní činnost, transparentně uvedeny a nedány tímto právem v jejích oficiálních dokumentech, nemohou být duchovními ve smyslu zákona," uvedl senát Ústavního soudu se zpravodajem Stanislavem Balíkem.

Starší nejsou duchovní

Podle zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností musí církev při registraci předložit základní dokument, který také popisuje způsob jmenování a odvolávání duchovních.

Svědkové Jehovovi však do dokumentu napsali, že společnost třídu duchovních nemá.

Svým předákům Svědci Jehovovi říkají starší nebo dozorci.

V ústavní stížnosti společnost napsala, že právě starší vykonávají činnost, která v podstatě odpovídá postavení duchovního v jiných církvích a společnostech. Proto by i oni měli mít právo zachovávat zpovědní tajemství.

To ale úřady ani soudy neuznaly.

Zpovědní tajemství neprolomí ani soudy

Zpovědní tajemství zaručuje, že nic z toho, co se duchovní při zpovědi dozví, se nedostane na veřejnost nebo k třetí osobě. Platí i po smrti toho, kdo se zpovídá. Za porušení zpovědního tajemství hrozí knězi vyloučení z církve.

"Kněz ovšem nejen že nesmí vyzradit zpovědní tajemství přímo, ale nesmí o něm mluvit ani nepřímo tak, že by tím mohl být kajícník poznán," napsal v Katolickém týdeníku páter Norbert M. Badal.

Povinnost mlčenlivosti kněze vychází z institutu církevního práva obsaženého v Codex iuris canonici. Z něho plyne, že povinnost knězů mlčet je nadřazena světským předpisům. Zpovědní tajemství by tak nemělo být prolomeno ani tehdy, když by to soud přikázal.