Bazilika Navštívení Panny Marie na vrcholu Svatého Kopečka platí za poznávací znamení Olomouce. Pod ní se line křížová cesta, obklopená většinu roku zelení. Z druhé strany se k bazilice tiskne drobné náměstí, na kterém stojí kromě kamenného Nepomuka už jen několik laviček a stromů. V minulosti tu nezanedbatelnou část budov zabíral klášter a duchovní atmosféra Svatého Kopečku vládne dodnes.
Poutní místo se brzy může stát domovem až tuctu propuštěných trestanců. Místní mají strach o klid a pořádek, ale hlavně o bezpečnost svou a svých dětí. "Je tu škola a školka. Maminky tu jezdí s kočárky a malými dětmi. Jsem zásadně proti. Navíc si myslím, že člověk zůstane, jaký je," nevěří novému projektu seniorka.
"To nejsou normální lidi. Nevím, co tady budou dělat. Zametat listí? Rozumím rodičům, že se bojí. Vždyť se tady budou akorát toulat a opíjet," má jasno muž, který se představil jako Edvard Beneš a shlíží přitom na zelený pozemek, který odděluje od hlavní silnice jen cihlová zeď. Právě po rozlehlé zahradě se nejspíš budou brzy procházet lidé, kteří strávili značnou část života za mřížemi.
Centrum pro bývalé vězně Anastasios provozuje spolek Druhá míle. Jeho předseda Milan Vašek obavám místních rozumí, ale věří, že se rozplynou, až se s projektem více seznámí. "Jsou to zcela svobodní a právní lidé, kteří se sami ze své vůle rozhodli udělat změnu k lepšímu," vysvětluje Vašek, proč nevidí důvod izolovat jeho klienty.
Říká také, že pokud se muži po propuštění nevymaní z problémů, často nakonec opět začnou páchat trestnou činnost. Už dříve s propuštěnými vězni pracoval individuálně. Nakonec ale vyhodnotil pobytovou pomoc, která nejen v kraji chybí, jako nejefektivnější.
Vaškovi přitakává turista, který sem dorazil z Přerova. "Tady je ideální místo. Takováhle zařízení patří do obydlených oblastí, aby se měli klienti kam začleňovat, aby se necítili vyloučení. Svatý Kopeček má navíc duchovní hodnotu, což může na vězně zapůsobit," vysvětluje svůj názor. Vzápětí ale dodává, že pokud si to místní nepřejí, nemělo se tu centrum zřizovat.
Obyvatelé Kopečka ale zatím pro Vaška pochopení nenachází. Podepisují petice a pořádají mimořádná setkání. Dost možná jim to však bude málo platné. "Od chvíle, kdy jsme se o záměru dozvěděli, stojíme za obyvateli Kopečka," říká náměstkyně olomouckého primátora Kateřina Dobrozemská.
Slibuje, že za současného stavu nedostane spolek z města žádné dotace a přimluví se za podobný postup i na kraji. Jenže zárukou úspěchu není ani podpora z města. První tři trestanci už v zahradách Arcibiskupských lesů našli domov.
Všechny klienty si spolek pečlivě vybírá a pracuje s nimi několik měsíců předem. Přijatí muži nesmějí být závislí na alkoholu, drogách ani hazardu a nesmí mít psychiatrickou diagnózu. Centrum nepřijímá ani odsouzené pro závažný trestný čin se sexuálním podtextem. Navíc musí dodržovat přísná pravidla, mezi která patří zákaz pití alkoholu, kouření a držení zbraní. V noci nesmí centrum opouštět.
Většina propuštěných se do vězení vrací
Centrum u Svatého Kopečku se snaží pomoci lidem, kteří se vrátí z vězení, začlenit do běžné společnosti. To se v Česku dlouhodobě nedaří. Až 70 procent propuštěných vězňů se za mříže vrací.
Podobné zařízení jako v Olomouci vzniklo v roce 2022 také v Písku. I tam měli místní na začátku obavy. Brzy se však rozplynuly. "Nedošlo k nárůstu kriminality, nezaznamenali jsme žádné stížnosti. Klienti pomáhají ve svém volném čase prací pro město," chválí si projekt starosta Písku Michal Čapek.
Jenže lidé v Olomouci často ani nevěří spolku, který projekt vede. Nevidí dostatečné záruky ze strany Druhé míle a často poukazují na minulost jejího předsedy. Sám si vězení vyzkoušel, když realitní kancelář, jejímž byl generálním ředitelem, zpronevěřila 23 milionů korun.
Vašek vysvětluje, že sám sebe na post předsedy Druhé míle nenavrhoval ani nevolil. "Napříč spolkem ale zaznívalo: Kdo jiný by to měl být než ten, kdo si tím prošel, kdo to zvládl a kdo se snažil lidem pomáhat," přibližuje, jak se do čela neziskové organizace dostal.
Na Svatém Kopečku v posledních letech už vzniklo několik sociálních zařízení, jako je diagnostický ústav nebo hospic. Především se zařízením pro bezdomovce hlásí někteří místní špatné zkušenosti. "Není to tak dlouho, co si musel člověk dávat pozor, kam v autobuse sedá. To byly takové zrůdy. Nevím, proč by nám sem teď měli dávat ještě chlapy, co mají za sebou dvacetileté tresty. Nevěřím, že se změní," říká pan Chlumecký a zavírá branku před svým domem, který přímo sousedí se sídlem Arcibiskupských lesů. "Mám známého, co si tu chtěl koupit dům, ale když se dozvěděl, že tu budou ti soudruzi, tak si to rozmyslel."
Spolku se zastal jen místní farář
Na konci ledna se kvůli Centru Anastasios sešli lidé z Kopečka se zástupci olomoucké radnice. Vašek z Druhé míle se z jednání omluvil. "Nepovažujeme prostředí restaurace, kterou vlastní jeden z odpůrců projektu, za dostatečně neutrální a důstojné místo. Chybí nám také záruka bezpečnosti," vysvětluje. Kvůli absenci zástupců Druhé míle nakonec nedorazili ani představitelé olomouckého arcibiskupství, které pronajímá spolku prostory.
Místní advokát Květoslav Hlína místním na setkání říká, že podle něj je spolek registrovaný v rozporu se zákonem o sociálních službách. Podal proto podnět na ministerstvo práce.
Necelá stovka přítomných zastává stejný nebo podobný názor. Propuštěné vězně tu nechtějí. Nejspíš jediným s odlišným pohledem na věc je v nacpané restauraci místní farář. Mluví o tom, že i farnost zaskočila rychlost jednání ze strany Druhé míle a že rozumí obavám zdejších. Nabízí se také jako prostředník pro komunikaci s arcibiskupstvím. "Věřím, že se lidem má pomáhat a že se mají dávat druhé šance," uzavírá farář, na což se z publika ozývá nesouhlasný šepot.
Za spolkem stojí i Arcibiskupství olomoucké, kterému patří společnost vlastnící pozemek. Mluvčí Jiří Gračka říká, že na základě spolupráce s vězeňskými kaplany považují spolek za důvěryhodný. "Víme o obavách místních, ale podle nás jde o dobrou věc, a pokud by na spolku bylo něco špatného, musí to posoudit kraj, který zatím potvrdil Druhou míli jako registrovaný spolek," vysvětluje mluvčí. Pokud tedy neuspějí právní kroky advokáta Hlíny, budou se patrně muset obyvatelé Kopečka s novými sousedy smířit.
