Šumavskou divočinou, kaňony, rašeliništi a slatěmi prošlo letos s průvodci 900 lidí

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 18. 11. 2019 15:11
Zájem lidí o návštěvu běžně nepřístupné šumavské divočiny roste. V doprovodu průvodců ji letos na 30 trasách navštívilo 900 lidí. Trasa Modravské pláně s Rokyteckou slatí a s 69 jezírky byla rozebrána do pěti minut po zahájení registrace. Na prvním místě je ale ochrana přírody, takže do této lokality se vstupuje jen čtyřikrát ročně s osmi lidmi.
Rašeliniště Malý Polec leží v CHKO Šumava kousek od Churáňova. V minulosti se i tady těžila rašelina. "Jde o jeden z důkazů, že Šumava má stále šanci přežít," říká průvodce Josef Pecka.
Rašeliniště Malý Polec leží v CHKO Šumava kousek od Churáňova. V minulosti se i tady těžila rašelina. "Jde o jeden z důkazů, že Šumava má stále šanci přežít," říká průvodce Josef Pecka. | Foto: Josef Pecka

Průvodce šumavskou divočinou Josef Pecka je - tak jako většina jeho kolegů - velký svéráz. Taková je ostatně i Šumava. Bez nadsázky perla ve středu Evropy, jakkoliv ji lidé (a politici především) dávali v uplynulých desetiletích necitlivými zásahy notně zabrat.

"Šumavská příroda to ale přežije," věří průvodce Pecka, když si po celodenním putování trasou Řasnatá Vltava sedáme u unikátního krytého mostu lenorské rechle, vzácné architektonické památky. Pecka ovšem průvodcuje i na jiných trasách šumavské divočiny. Ať již jde o tu těžkou v kaňonu Křemelné či velmi poetickou v Modravských pláních s devětašedesáti jezírky. "Věřím, že Šumava i její divočina přežije. Zůstane tu i pro příští generace," říká Pecka.

Šumava
Šumava | Foto: Josef Pecka

Místa bezohledné těžby rašeliny - a tím i odvodňování šumavské krajiny - získávají dnes postupně i s pomocí ochranářů svou unikátní původní podobu. Proč do nich tedy znovu pouštět lidi? 

Geochemik a ekolog profesor Bedřich Moldan říká, že je důležité, aby lidé mohli v doprovodu průvodců vidět přírodu, která se až dodnes zachovala tak, jak ji pamatují naši předci. "Tohle dělá vedení šumavského parku velmi dobře. Snad se lidé i s pomocí těchto výprav do divočiny naučí chovat k šumavské přírodě šetrně. A mohli by to začít konečně dělat i někteří politici, kteří již léta zpochybňují kroky šumavského národního parku."

Moldan naráží na podnikatelskou lobby, která tlačí na politiky s cílem stavět sjezdovky i v místech jedinečné přírody. "Těmto lidem přirozeně existence národního parku velmi vadí," dodává profesor.

Šumava už nebude samozřejmě nikdy taková jako třeba v době výstavby schwarzenberského plavebního kanálu (1789 až 1822). Přesto ale lze podle mluvčího parku Jana Dvořáka zachovat alespoň místy její téměř původní panenský ráz. A někdy překvapivě i v těsné blízkosti civilizace.

Lidé se vracejí kvůli jedinečné přírodě

Jedinečnost šumavské přírody je také podle dotazníkového šetření národního parku tím hlavním důvodem, proč ji lidé navštěvují a vracejí se do ní. Jen v letošním roce na Šumavu zavítalo 2,5 milionu turistů.

V tomto množství je 900 lidí, kteří se na 30 trasách v doprovodu průvodců vypravili do šumavské divočiny, kapkou v moři. Krásy Šumavy ale podle mluvčího Dvořáka netvoří jen chráněné rezervace. Dokazují to ostatně i mnohé snímky z přiložené fotogalerie, které průvodce Josef Pecka pořídil i na běžně přístupných místech Šumavy. A týká se to i trasy Řasnatá Vltava, kterou si reportér Aktuálně.cz prošel v Peckově skupině.

Projekt "šumavskou divočinou" je ovšem pestrý i tím, že některé letošní či loňské trasy budou na rok či dva uzavřeny, aby si, jak říká mluvčí Jan Dvořák, příroda od lidí odpočinula. Jiné budou naopak v roce 2020 nově poprvé otevřeny.

Vraťme se proto k otázce, zda není pro šumavskou přírodu rizikem zpřístupňovat lidem její největší perly?

"Všechna místa přístupná nejsou. Do některých oblastí prvních zón parku nechce jeho vedení žádné turisty pouštět. Chodí se do nich jen výjimečně. Na druhé straně je ale důležité, aby lidé tu zachovalou či obnovující se přírodu viděli. Ať již různá rašeliniště anebo zdánlivě mrtvý les, v němž vyrůstají tisíce malých smrčků," vysvětluje Pecka.

Pro Josefa Pecku je vždy velkou odměnou reakce lidí, které doprovází. "Nedávno jsem zavedl výpravu nad jezero Laka. A najednou se mi jedna paní spontánně svěřila: 'Až mě z toho pohledu píchlo u srdce.' Mám proto vždy radost, že mohu lidem ukázat člověkem téměř netknutou přírodu, která je potěší či dojme."

Martina Root z Plzně, která si s Josefem Peckou prošla Řasnatou Vltavou, souhlasí: "Co může být krásnějšího než se těšit z nádherné přírody? Byť je ta túra místy těžká na fyzičku. Ve městě mi příroda chybí. A já z ní vždy načerpám spoustu životní energie."

Zcela jinou kapitolou Národního parku Šumava nebo třeba nově zřízené Chráněné krajinné oblasti Brdy (a zdaleka nejenom jich) jsou ovšem podle průvodce Pecky odpadky, které po sobě lidé zanechávají. "Pleny, kapesníčky, plastové láhve, konzervy… Stačí si tu projít cestu k Pramenům Vltavy, sejít kousek z cesty a už jste na smetišti či ostudných veřejných záchodcích. Někdy je to až hrůza," popisuje Pecka odvrácenou stranu chování některých "obdivovatelů přírody".

VIDEO: Lidé Šumavu zachránili, s pozemky spekulovali i politici, tlak ale neustává, říká ekolog Jaromír Bláha

Dopisy lidí měly významný vliv na to, že poslanci likvidační zákon senátorů o Šumavě doslova smetli, říká ekolog Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Lidé podle něj stále víc objevují kouzlo šumavské divočiny. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy