Brno, Praha - Zaplatit si vysokoškolský titul? To zavání korupcí, namítli by mnozí. V současnosti už ale nikdo nemusí tajně podstrkovat obálku s tučnou sumou. "Vystudovat za peníze" se dá na českých veřejných univerzitách zcela legálně.

Dávku moudra za desítky tisíc nabízí vysoké školy formou semestrálních studijních programů. Lze také "nakoupit" jednotlivé předměty z běžné univerzitní nabídky za stovky i tisíce korun.

Absolventi kurzů obvykle získají pouze osvědčení o jeho úspěšném ukončení. V mimořádných případech lze ale schopným platícím studentům dokonce prominout přijímací zkoušky do řádného studia - to pak otevírá cestu k získání titulu.

Bez zkoušek? Na medicínu, sport i humanitní studia

Nabídka placených kurzů je na Karlově univerzitě široká. V nabídce jsou přípravné kurzy ke studiu, takzvaný program celoživotního vzdělávání, doplňování odborné kvalifikace pedagogů, zájmové a profesní kurzy pro veřejnost, rekvalifikační kurzy, dokonce i semestrální studijní pobyty.

Některé z absolvovaných kurzů si jejich absolvent může nechat uznat, poté co uspěje při běžném přijímacím řízení. To lze třeba na teologické fakultě.

Na třech fakultách lze dokonce přijímačky odpustit. Vyžaduje to ovšem značné úsilí ze strany studenta.

"Na 1. lékařské fakultě a Fakultě tělesné výchovy a sportu je možné prominutí přijímací zkoušky, pokud uchazeč splní devadesát procent učebního plánu daného oboru. Na Fakultě humanitních studií je prominutí přijímací zkoušky možné, pokud student dosáhne dostatečného počtu kreditů s atestací lepší než dobře," vysvětlil mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek.

V Brně přijímačky obejít jde. Výjimečně

Masarykova univerzita v Brně možnost vynechání přijímacích zkoušek absolventům placených kurzů zdánlivě neumožňuje.

Mluvčí univerzity Tereza Fojtová ovšem připustila, že ve výjimečných případech je to možné.

"Studentům s velmi dobrým výsledkem u přijímacích zkoušek, kteří ovšem nebyli přijati z kapacitních důvodů, nabídneme možnost studovat v programu celoživotního vzdělávání. Pokud zde má velmi dobré studijní výsledky a uvolní se místo po jiném studentovi v řádném studiu, může přestoupit," vysvětlila Fojtová.

Na brněnské univerzitě lze za peníze studovat množství jednotlivých kurzů v rozmanitých oborech. Ceny se pohybují od pětistovky až do řádu tisíců korun.

Lze se také přihlásit do semestrálního akreditovaného studijního programu celoživotního vzdělávání.

Masarykova univerzita nabízí 400 placených kurzů | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Například jeden semestr kurzu Všeobecná sestra na lékařské fakultě přijde na 27 500 korun. Absolvováním programu celoživotního vzdělávání sice nelze získat titul, splněné předměty si ovšem můžou absolventi nechat uznat v případě přijetí k řádnému studiu.

Vyděláváme. A tak je to správně

Masarykova univerzita zastává názor, že nabízet vzdělání za peníze je jeden z nejlepších způsobů, jak si na sebe vydělat.

"Je to model, který je v zahraničí běžným způsobem, jak univerzity získávají finanční prostředky. Školy nemají mít jen nataženou ruku, ale měly by využít své kapacity. U nás tvoří dodatečné příjmy jako výzkum, ale také právě nabídka vzdělávacích kurzů, polovinu ze všech příjmů," říká Fojtová.

Karlova univerzita tak vysoké příjmy z kurzů pro veřejnost nepřiznává. "Konečná částka slouží k pokrytí nákladů spojených s kurzy celoživotního vzdělávání. V téměř sedmimiliardovém rozpočtu univerzity jde o velmi malou finální částku," sdělil Hájek.

Moudro do nákupního košíku

O tom, že vzdělávací nabídka veřejnosti je pro brněnskou univerzitu normální výdělečnou činností, svědčí i způsob, jak ji univerzita prezentuje.

Nabídka zaměstnání v cizině pro studenty VŠE | Foto: Ludvík Hradilek

Na internetových stránkách brněnské univerzity najdou zájemci o placené vzdělávání sekci s názvem Obchodní košík. Zde si můžou jednotlivé kurzy "nakoupit" podobně jako třeba knihy v internetových knihkupectvích.

Celoživotní vzdělávání Masarykova univerzita poskytuje od roku 1990. V současnosti si zájemci vybírají ze čtyř stovek programů.

Ročně se jich účastní přes 17 000 posluchačů. 80% z nich má zájem o profesní vzdělávání jsou to především zdravotníci a učitelé.

Na Karlově univerzitě byly kurzy pro veřejnost otevřeny poprvé v roce 2001. Ročně je navštěvuje asi 15 000 lidí studentů i pracujících.