Podle komory je hranice 26 let nesmyslná a českému školství škodí. "Zatímco ve světě je běžné studovat i v pozdějším věku, v Česku jsou studenti tlačeni k tomu, aby opustili školu co nejrychleji a pokud možno mladí. To je chyba," říká Savina Finardi, místopředsedkyně studentské komory.

"Jestli máme na jedné straně koncept celoživotního vzdělávání, tak nemůžeme na druhé straně starší lidi od studia odrazovat," dodává.

Ministerstvo souhlasí

Ministerstvo školství s jejím názorem souhlasí. "Mám se studentskou komorou společný zájem. Zatím jsme se shodli na principu změny. Na příští schůzce už ji budeme konkretizovat ," říká náměstek ministryně školství Petr Matějů.

Princip změny podle něj spočívá v tom, že člověk bude moci kdykoliv během svého života absolvovat terciární vzdělávání.

"Hned po maturitě člověk třeba půjde na bakalářský program. Až ho skončí, odjede na praxi do zahraničí. Třeba po dvou letech pak začne magisterské studium. Až získá titul, půjde pracovat. A pak se třeba v třiceti nebo i padesáti vrátí do doktorandského studia," uvádí modelový příklad Matějů.

Jako v Mexiku a Turecku

Studentská komora připravila podrobnou studii, ve které vypočítává všechny argumenty pro změnu i dopady, jaké by na vysoké školství mohla mít.

V dokumentu se například uvádí, že Česká republika má stejně studentů ve věku 25-29 let jako Mexiko či Turecko. V tomto věku je na českých vysokých školách méně než pět procent lidí. Ve vyspělých zemích je to přitom naopak.

V Dánsku a ve Švédsku, kde je na vysoké úrovni celoživotní vzdělávání, je starších studentů kolem 30 procent.

V Česku dnes "přesluhuje" 14 511 studentů starších 26 let. Právě pro ně chce studentská komora zavést zvýhodnění, která mají i jejich mladší kolegové. Změna by se měla dotknout celé řady zákonů. S hranicí 26 let totiž počítá třeba i daňový zákon či systém sociální podpory.

"Všichni studenti do 26 let dnes mají slevu na dani 2 400 korun na rok. Chceme, aby ji měli všichni studenti. Stejně tak by se měl změnit zákon o sociální podpoře, který rovněž počítá s hranicí 26 let. Když jste starší, nemáte na přídavky nárok," vypočítává Savina Finardi ze Studentské komory.

Změnit by se podle ní měly také zákony o zdravotním a důchodovém pojištění. Stát totiž dnes platí za studenty zdravotní a sociální pojištění. Ovšem znovu: pouze do 26 let. Kdo je starší, musí dávat státu přes 600 korun měsíčně.

Změna za 148 miliónů?

Studentská komora už také spočítala, na kolik by tyto změny Českou republiku přišly.

Celkem dospěla k částce 148,5 miliónu korun. Největší díl - skoro 85 milionů - by přitom padl na veřejné zdravotní pojištění. To však v rozpočtu zůstává, takže by pro stát nebylo zátěží. Reálně by tak podle studentů musel vydat jen 61 miliónů na přídavky na dítě a sociální stipendia.

Podle náměstka Matějů budou tyto náklady pouze jednorázové. "Až se ten systém zaběhne, tak budou ty náklady skoro stejné jako dnes. Studentů bude jenom o trochu víc. Ten prvotní náraz způsobí jen ti, kteří dnes hranici 26 let přesahují," vysvětluje Matějů.